Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1895/12

Ústavní soud rozhodl dne 13. září mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. H., právně zastoupeného JUDr. Gabrielou Lyžbickou, advokátkou se sídlem Smetanova 843, 293 01 Mladá Boleslav, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2012 č. j. -131 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. listopadu 2011 č. j. -120, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 7. března 2012 č. j. -131 Vrchní soud v Praze (I.) zrušil výrok I. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. listopadu 2011 č. j. -120 a řízení o osvobození stěžovatele od soudních poplatků na základě jeho návrhu ze dne 10. září 2011 zastavil. Rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatel oproti předchozí žádosti o osvobození od soudních poplatků neuvedl žádné nové okolnosti, které by mohly být posuzovány jako změna v jeho majetkových poměrech, pročež je zde překážka věci pravomocně rozsouzené a nejsou tak splněny podmínky řízení o osvobození stěžovatele od soudních poplatků. Vrchní soud v Praze v návaznosti na to (II.) potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II., kterým došlo k zamítnutí návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů, a III., jímž došlo k zastavení řízení o odvolání stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. listopadu 2010 č. j. -103. Dále (III.) odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů stěžovatel napadl ústavní stížností. V ní tvrdil, že se nemohl vyjádřit k od počátku zjevně nesprávným skutkovým a právním zjištěním a z nich vyvozeným tvrzením a závěrům soudů. Uvedl, že opakovaná žádost o osvobození od soudních poplatků byla řádně odůvodněna novými rozhodnými skutečnostmi a stejně tak byla obecnými soudy ignorována řádně doložená a namítaná objektivní podjatost soudů.

V důsledku toho se stěžovatel cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném právu na spravedlivý proces, plynoucím z d. Proto se domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí a "jim předcházející rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové" a dále, aby Ústavní soud rozhodl, že "se z právních předpisů odstraňuje povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti, ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Formuluje-li navrhovatel v ústavní stížnosti kritiku vůči závěrům Vrchního soudu v Praze, neuvádí ani v nejobecnější poloze, které relevantní skutečnosti na podporu svých závěrů tvrdil, jež by soud opomenul či se jimi nedostatečně zabýval; přitom i v řízení o ústavní stížnosti jej zatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech

sp. zn.

per analogiam,

,

, dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz). Takto nezbývá než s odkazem na rozhodovací důvody Vrchního soudu v Praze konstatovat, že odůvodnění napadeného usnesení z ústavněprávního pohledu obstojí.

Ve vztahu k předcházejícím rozhodnutím Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, která stěžovatel neoznačil, opět neuvádí jakékoliv konkrétní námitky. Deficit spočívající v absenci přesného označení týká se i zákonných ustanovení navrhovaných stěžovatelem ke zrušení, resp. stěžovatel ani zde neuvádí byť v nejhrubších obrysech tvrzení a důvody, pro něž je považuje za protiústavní (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

). Za této situace ani tyto návrhy nelze považovat za projednatelné.

Vzhledem k uvedenému nemohla být posouzena ústavní stížnost jinak, nežli jako zjevně neopodstatněná, a proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro odmítl [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. září 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu