Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2061/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. H. P., proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2012 č. j. -198, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2009 č. j. -131 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. listopadu 2008 č. j. -89, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Nedatovaným návrhem, dle obsahu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 4. 6. 2012, stěžovatelka brojila proti shora označeným soudním rozhodnutím s tím, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu a na právní pomoc podle a d.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž shledal, že tomu tak není, neboť stěžovatelka nerespektovala ustanovení .

Není-li splněna podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, stanovená fyzickým a právnickým osobám , Ústavní soud stěžovatele podle vyzve k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Tento postup však není nutný v každém případě. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle citovaného ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Pokud však stěžovateli dříve (v předchozích řízeních) poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení jednak neefektivním a formalistickým, jednak to ve své podstatě představuje obcházení lhůt stanovených v , 4 a 5 , neboť zákonná šedesátidenní lhůta je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti, přičemž její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování návrhu či odstraňování jeho vad stěžovatele zvýhodňuje oproti ostatním, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Z mnoha řízení, jichž se stěžovatelka (sama či jako zástupce odborových organizací) u Ústavního soudu účastnila, plyne, že byla Ústavním soudem opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučována. Byla-li tedy opakovaně a dostatečně informována o tom, že je mj. nezbytné, aby k podané ústavní stížnosti byla přiložena plná moc advokáta, který by ji v řízení před Ústavním soudem zastupoval, a také aby ústavní stížnost samotná byla sepsána advokátem, musela si být rovněž v okamžiku podání nyní posuzované ústavní stížnosti vědoma zákonem předvídaných požadavků na (tyto) obsahové a formální náležitosti zmíněného návrhu (na to ostatně poukázal Ústavní soud již v usnesení ze dne 22. 3. 2011

sp. zn.

, vydaném ve stěžovatelčině věci).

Za situace, kdy lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatelku opětovně vyzýval k odstranění vad podání, a kdy stěžovatelka ani po několika měsících vady svého návrhu (sama) neodstranila, mu nezbylo, a to v souladu s již ustálenou judikaturou (viz např. usnesení ze dne 30. 8. 2011

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz), než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za přiměřeného použití ustanovení , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu