Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2470/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele JUDr. L. N. Ph.D., zastoupeného JUDr. Pavlem Hálou, advokátem se sídlem Brno, Martina Kříže 8, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2012 č. j. -1621 a Městského soudu v Brně ze dne 16. března 2010 č. j. -1287, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků, kterými dle jeho přesvědčení byla porušena práva zakotvená v , a d, jakož i v , a Úmluvy o právech dítěte. Poukázal na průběh soudního řízení, v němž navrhoval změnu výchovného prostředí dětí, které byly svěřeny do výchovy matky a jemu uložena povinnost platit výživné pro nezl. J. částkou 2 500,- Kč a pro nezl. M. částkou 2 000,- Kč měsíčně. V řízení navrhl řadu důkazů o poměrech, v nichž jsou děti vychovávány, o nedostatečné péči matky žijící ve společné domácnosti se současným manželem, který byl odsouzen pro úmyslný a násilný trestný čin k podmíněnému trestu, a také o problémech, jež mu činí matka dětí při realizaci jeho styku s nimi. Soudy podle jeho názoru neprovedly dokazování řádně a z důkazů, které provedeny byly, učinily závěry vykazující extrémní nesoulad s důkazním materiálem obsaženým ve spise. Pro uvedené považuje rozhodnutí soudu ve věci samé i ve výrocích souvisejících za učiněné v rozporu s právními předpisy i s nálezy Ústavního soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně odvolání proti výroku o zamítnutí návrhu prarodičů ze strany otce na úpravu jejich styku s nezletilými pro jeho opožděnost důvodně odmítl. Řízení o odvolání otce proti výroku o zastavení řízení o návrhu na snížení výživného pro nezl. J. i nezl. M. (šlo o návrh ze dne 14. 6. 2007), o návrhu na uložení povinnosti lékaři podávat otci informace o zdravotním stavu nezletilých, jakož i proti výroku o výchově nezletilé J., soud II. stupně rovněž důvodně pro zpětvzetí odvolání zastavil [ , , ]. Pokud jde o zbývající otcem napadené výroky o úpravě jeho styku s nezletilými, o zamítnutí návrhu na svěření nezletilého M. do výchovy otce a na snížení výživného pro obě děti, o zamítnutí návrhu otce uložit matce označené povinnosti a nařídit výkon rozhodnutí o úpravě styku s dětmi, jakož i o povinnosti otce zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení, tyto odvolací soud přezkoumal a s poukazem na soudem I. stupně provedené a zhodnocené důkazy, na znění věta druhá a zákona o rodině, na obsah rozhodl opodstatněně tak, jak v jeho výroku obsaženo. Zejména z obsahu odůvodnění rozsudku Městského soudu v Brně vyplývá, že se soud při hodnocení důkazů nedostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když v provedeném řízení a na základě hodnocení důkazů v souladu s ve věci péče o nezletilé děti rozhodoval, odvolací soud pak za takto zjištěného skutkového stavu důvodně konstatoval věcnou správnost odvoláním napadených rozhodnutí, když pouze výrok o úpravě styku otce s nezletilými upřesnil. Nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů ( y), a proto pokud soudy respektují kautely dané , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy provedené, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

a násl.)

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu