Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2645/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 13. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele A. K., zastoupeného JUDr. Wieslawem Firlou, advokátem se sídlem Havířov, U Stromovky 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. dubna 2012 č. j. -112, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku (v návrhu nesprávně označeného jako usnesení), kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že on jako žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 15 732,- Kč, kterou tito požadovali z titulu náhrady škody, jenž jim měla být způsobena na pozemcích zvířaty, náležejícími jemu, jako žalovanému. Vyslovil přesvědčení, že žalobci v předmětném řízení neunesli břemeno tvrzení a důkazní ohledně porušení právní povinnosti ze strany údajného škůdce, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, případně o jejím rozsahu. Proto se rozhodnutím soudu II. stupně cítí dotčen v právech zakotvených v d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s věty první a s , 3 a 5 a po zopakování některých důkazů opodstatněně změnil jeho výrok ve věci samé tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 15 732,- Kč jako náhradu škody způsobené jim dobytkem žalovaného na porostech a součástech jejich pozemku. K tomuto rozhodnutí soud II. stupně dospěl zhodnocením opakovaně učiněných důkazů o škodě způsobné několikerým vniknutím skotu žalovaného na nemovitost žalobců, o tom, že žalovaný neměl od roku 2009 řádně skot zabezpečený ani po stížnostech poškozených a dalších dotčených vlastníků pozemků a ani po zásazích policie a Městského úřadu v Českém Těšíně. V odůvodnění rozsudku odvolací soud vyčerpávajícím způsobem vyložil důvody, pro které rozhodl, jak v jeho rozsudku obsaženo, a proto lze na uvedené odůvodnění v dalším odkázat. Nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů (y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Jestliže obecné soudy respektují kautely dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy provedené, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval. Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud při ní soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd (y). V předmětné věci nebyl při hodnocení důkazů, na základě nichž pak odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé (včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení) rozpor s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu shledán.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu