Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2751/12

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem, se sídlem v Olomouci, směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 4. 7. 2011, č. j. KUOK 71768/2011, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví specifikovaným rozhodnutím krajský soud zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR - pobočky v Olomouci, jímž mu byla zvýšena dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení z 2.419 Kč na 2.786 Kč. Stěžovatel se rozhodnutím cítí dotčen na svých základních právech. Tvrdí, že výpočet dávky je diskriminační, když znevýhodňuje žadatele s vlastním bydlením oproti žadatelům - nájemníkům. Proti rozhodnutí stěžovatel podal žalobu k místně příslušnému krajskému soudu. Ten o ní sice zatím nerozhodl, ale stěžovatel se domnívá, že jeho ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též " ").

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení podaného návrhu, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené . V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V projednávané věci stěžovatel využil možnosti podat proti rozhodnutí krajského úřadu žalobu k soudu. Dokud nebude o žalobě rozhodnuto, ústavní stížnost je třeba hodnotit jako předčasnou. Možnost obrátit se na Ústavní soud v dané věci zůstane stěžovateli zachována i poté, co bude správním soudem rozhodnuto o jeho žalobě, resp. kasační stížnosti proti ní.

Pokud stěžovatel argumentuje ustanovením , konstatuje Ústavní soud následující. Dané ustanovení jen zcela výjimečně umožňuje průlom do zásady subsidiarity. Ústavní stížnost je podle něj přípustná, i když stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv. Musí se však jednat o stížnost, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Z judikatury Ústavního soudu se podává, že podmínku podstatného přesahu vlastních zájmů stěžovatele je nutno vykládat restriktivně. Mělo by se jednat o významný veřejný zájem na zachování ústavnosti, který vyžaduje, aby konkrétní ústavní stížnost byla projednána, neboť nelze čekat, až Ústavní soud dostane příležitost posoudit jinou formálně přípustnou ústavní stížnost. Z rozhodovací činnosti Ústavního soudu vyplývá, že toto kritérium shledal Ústavní soud splněným zejména v případech, kdy: 1. docházelo k aplikaci neústavního právního předpisu, 2. docházelo k ústavně nekonformnímu výkladu právního předpisu, 3. se jednalo o řešení zásadní ústavněprávní otázky, 4. rozhodnutí o ústavní stížnosti mohlo mít dopad na mnoho osob a mohlo předejít množství soudních sporů, 5. rozhodnutí o ústavní stížnosti mohlo prosadit závaznost předchozího nálezu Ústavního soudu, 6. rozhodnutí o ústavní stížnosti mohlo vést k odstranění nejednotnosti judikatury obecných soudů a Ústavního soudu, 7. prostředek ochrany práv, který nebyl stěžovatelem vyčerpán, by nebyl tzv. "systémově efektivní" (viz např. též: E. Wagnerová a kol.: s komentářem. 1. vydání. Aspi, a. s., Praha, 2007. Str. 386). Lze také uvést, že ve většině případů připuštění výjimky se jednalo o kumulaci více důvodů uvedených výše. Zde žádný z důvodů pro požadované neodmítnutí návrhu dán není, nesouhlas stěžovatele s výší dávky státní sociální podpory nepřesahuje rámec jeho vlastních zájmů. Ve své podstatě brojí proti konstrukci jednotlivých parametrů příspěvku na bydlení daných právním předpisem. Jen ze skutečnosti, že předpis rozděluje adresáty dávky do různých kategorií, kdy kritériem zařazení je empirická zkušenost s obvyklými výdaji na bydlení, které rozhodně nemohou být na všech místech a pro všechny typy bydlení stejné, nelze dovozovat jeho diskriminační charakter.

Za dané situace musel soudce zpravodaj ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný a podle ji odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. srpna 2012

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj