Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2232/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele B. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Praha 8, Křižíkova 16, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2012 č. j. -52 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2011 č. j. -39, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v a d, jakož i v y. Uvedl, že se neztotožňuje se závěry soudů, které vycházely z toho, že se již v téže věci domáhal obsahově stejného rozhodnutí, a to i vůči stejnému žalovanému. Podle jeho přesvědčení požadavek zákazu, aby žalovaný bránil řádnému projednání studijní rehabilitace zejména zadržováním, zatajováním a ničením dokumentů týkajících se jeho studia na jmenovaném gymnáziu, je odlišný od požadavku na uložení povinnosti vydat rozhodnutí ve věci rehabilitace na podkladě jeho podání ze dne 6. 4. 1990 - proto nynější návrh neměl být soudem I. stupně odmítnut jako nepřípustný. Poněvadž Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze zamítl, rozhodnutí soudů považuje za nezákonné a v rozporu s ústavněprávními normami.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2005 a 5. 12. 2007, jakož i na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 23. 5. 2007 a 31. 8. 2008, opodstatněně (pro překážku věci již rozhodnuté) odmítl žalobu stěžovatele podanou k soudu dne 29. 7. 2011, když v souladu s zjistil, že o téže věci (byť odlišně formulované) soud již rozhodl pod sp. zn. a , proti označeným rozhodnutím směřující kasační stížnost byla zamítnuta. Pro uvedená zjištění byla také kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2011 č. j. -39 Nejvyšším správním soudem dne 29. 3. 2012 důvodně zamítnuta. Na vyčerpávající odůvodnění citovaných rozhodnutí v předmětné věci lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu