Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2342/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti V. H., zastoupené JUDr. Ivou Zlochovou, advokátkou se sídlem Havlíčkovo nám. 153, 591 01 Žďár nad Sázavou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, č. j. -423 ze dne 5. března 2012 a rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. -185 ze dne 17. června 2005 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž měla být porušena ustanovení d, jakož i y.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka brojí proti výše uvedeným soudním aktům ústavní stížností, aniž vyčerpala všechny relevantní procesní prostředky, které jí právní řád k ochraně jejích práv poskytuje ( ). V citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, byla stěžovatelka poučena o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné k Nejvyššímu soudu podat dovolání opírající se o (dále též " ") v části, ve které bylo rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem potvrzeno, jakož i dovolání zakládající se na ustanovení v části, ve které bylo rozhodnutí nalézacího soudu odvolacím soudem změněno (byť formulace poučení použitá v posledně uvedeném případě není zcela vhodná). Dotazem u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka této možnosti využila, o čemž ostatně Ústavní soud sama zpravila v nyní předkládané ústavní stížnosti. Ústavní soud dále shledal, že stěžovatelka podala dovolání dne 25. června 2012, přičemž o podaném mimořádném opravném prostředku dosud nebylo rozhodnuto.

Ústavní soud pokládá za vhodné rovněž poznamenat, že v souladu se svou ustálenou judikaturou již nevyčkává rozhodnutí dovolacího soudu o podaném mimořádném opravném prostředku, který Nejvyšší soud může z důvodů záležejících na jeho uvážení odmítnout jako návrh nepřípustný, nýbrž ústavní stížnosti v takovém případě odmítá pro nepřípustnost jako návrhy předčasně podané (blíže k tomu viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I. s komentářem. Praha: ASPI, 2007, s. 376 bod 12 a s. 378 bod 18). Rozhodnutí o ústavní stížnosti v době, kdy dovolací soud o podaném opravném prostředku teprve rozhoduje, by bylo v příkrém rozporu s formální i materiální dimenzí subsidiarity ústavní stížnosti. Za daných okolností tak nelze ústavní stížnost podrobit meritornímu přezkumu. Ústavní soud však považuje za vhodné poznamenat, že odmítnutím předčasné ústavní stížnosti není stěžovatelka zbavena práva obrátit se na Ústavní soud v případě, že Nejvyšší soud její námitky nevyslyší.

Ve světle řečeného Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle pro nepřípustnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 24. července 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj