Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2422/09

Ústavní soud rozhodl dne 26. července 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti Ing. F. L., právně zastoupeného JUDr. Liborem Janků, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 23, proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 2. 2008 sp. zn. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2008 sp. zn. , a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009 sp. zn. , za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Tachově, jako účastníků řízení, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností vycházející z ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základních práv garantovaných článkem 8 odst. 2, článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 3 d (dále jen " "). Rovněž mělo dojít k porušení článku 2 odst. 2, článku 4 odst. 1 a článku 4 odst. 1 y.

Z Centrální evidence obyvatel Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 25. 11. 2010 zemřel. Právní zástupce stěžovatele tuto skutečnost Ústavnímu soudu nesdělil.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle , věta prvá , jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle , věta prvá , neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí ( ).

Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.

V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení porušily obecné soudy jeho ústavně zaručené právo nebýt trestně stíhán jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon; dále mělo být porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces, jakož i základní právo na rovnost účastníků v trestním řízení. Z povahy těchto práv plyne, že jde o práva, jež jsou podle ústavního práva vázána na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení s odkazem na ustanovení zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu