Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 642/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatele H. P., zastoupeného Mgr. Radimem Sedláčkem, advokátem v Brně, Pekařská 18, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti obce Jaroslavice, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 20. 2. 2012, doplněnou podáním ze dne 20. 3. 2012 a k výzvě Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 13. 6. 2012, jež bylo - na rozdíl od předchozích podání - učiněno prostřednictvím advokáta, se stěžovatel domáhal toho, aby Ústavní soud zakázal obci Jaroslavice pokračovat v porušování jeho práva a svobody a aby jí přikázal obnovit stav před porušením.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že se ve věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. neúspěšně domáhal toho, aby žalované obci Jaroslavice byla uložena povinnost předložit návrh na uzavření smlouvy o nájmu dvoupokojového bytu a aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 3 mil. Kč (jakožto náhradu škody způsobené žalovanou při výkonu veřejné moci). Obecným soudům pak v ústavní stížnosti vytýká, že neúplně zjistily skutkový stav, když neprovedly jím navržený důkaz, a současně namítá, že se nemohl přímo zúčastnit projednání věci před soudem a navrhovat důkazy, přičemž tvrdí, že mu obcí nikdy nebyl přidělen náhradní byt, ač na to měl právo, a že není pravda, že by nepodnikl žádné další kroky vedoucí k přidělení bytu. V důsledku postupu obce se stal bezdomovcem i psancem, a proto požadoval náhradu škody v uvedené výši s tím, že každý rok útrap představuje částku 100 tis. Kč. S poukazem na , o obcích (obecní zřízení), tvrdí, že obec zcela selhala, když potřebu bydlení u stěžovatele nijak nenaplnila. Z uvedených důvodů má za to, že takto popsaným zásahem, který prý spočíval v nečinnosti uvedené obce a "laxním přístupu k řešení [jeho] svízelné životní situace", došlo k porušení základních lidských práv ve smyslu , , a d, a že dále - protože se nemohl aktivně účastnit projednávání věci před soudem, vyjádřit se ke všem skutečnostem a soudu sdělit podstatné skutečnosti a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení - došlo ze strany výše uvedeného soudu k porušení práva na spravedlivý proces podle d.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Stěžovatel, v řízení před Ústavním soudem (povinně) zastoupený advokátem, za předmět ústavní stížnosti označil tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, který měl spočívat v nečinnosti obce Jaroslavice, jde-li o přidělení náhradního bytu, čemuž také odpovídalo návrhové žádání (petit ústavní stížnosti), kterým je Ústavní soud vázán. Stěžovatel se totiž výslovně domáhal toho, aby Ústavní soud ve smyslu zakázal uvedené obci (zde jakožto údajnému orgánu veřejné moci), aby v porušování jeho ústavně zaručeného základního práva nebo svobody pokračovala a aby obnovila stav před tímto porušením.

Jak již bylo výše zmíněno, nečinnost uvedené obce, jež má být prostřednictvím podané ústavní stížnosti odstraněna, tkví v "nepřidělení" náhradního bytu (či v nepředložení návrhu nájemní smlouvy). Stěžovatel přitom v ústavní stížnosti vychází z toho, že na straně obce v daném ohledu existuje právní povinnost, přičemž tuto vyvozuje z ustanovení obecního zřízení. Ovšem otázku, zda stěžovatel má vůči uvedené obci daný právní nárok, není Ústavní soud oprávněn řešit, neboť to přísluší soudům obecným (viz ); ty již také danou otázku posoudily ve výše uvedeném soudním řízení a dospěly k negativnímu závěru, který ostatně je - jelikož se stěžovatel zrušení příslušných soudních rozhodnutí nedomáhá - závazný i pro Ústavní soud (srov. ). Za situace, kdy Ústavní soud nemůže rozhodovat o existenci zmíněné povinnosti obce, nemůže rozhodnout ani tak, jak stěžovatel v ústavní stížnosti požaduje.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu