Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1886/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelky TRE MAS, s. r. o., IČ 28104901, se sídlem Mladá Vožice, Židovská 571, zastoupené Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou v Táboře, Smetanova 662, proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Táboře ze dne 27. února 2012 č. j. -7, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 18. 5. 2012 stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, návrhem ze dne 31. 5. 2012 se ještě domáhala toho, aby Ústavní soud odložil jeho vykonatelnost. Namítla přitom, že v dané věci rozhodl věcně nepříslušný soud, a dodala, že v daném řízení nebylo o věcné příslušnosti rozhodováno, a ani nebyla uplatněna námitka věcné nepříslušnosti, a dále že nebyly podány opravné prostředky. V souvislosti s tím vyjádřila názor, že v rámci nemá žádnou zákonnou možnost, jak se domáhat nápravy pravomocného rozhodnutí vydaného věcně nepříslušným soudem, a že je třeba lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvodit ode dne právní moci napadeného rozhodnutí, a to s ohledem na ustanovení a 5 .

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže a) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

Jak plyne z ve spojení s , proti elektronickému platebnímu rozkazu je žalovaný oprávněn podat odpor, na jehož základě se platební rozkaz zruší, načež je soud povinen nařídit v dané věci jednání. O této možnosti obrany byla stěžovatelka, jak patrno z napadeného rozhodnutí, řádně poučena, přičemž pokud by tohoto svého práva využila, mohla v následném soudním řízení uplatnit (mj.) námitku věcné nepříslušnosti Okresního soudu v Táboře. Z uvedeného plyne, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytoval (resp. nevyčerpala žádný takový prostředek), a ústavní stížnost je proto nutno pokládat za nepřípustnou ve smyslu ; nelze ji přijmout ani na základě , neboť podmínky daného ustanovení (zjevně) naplněny nejsou.

Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl. Není-li ústavní stížnost způsobilá k věcnému projednání, nelze ani vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí; tento návrh - jakožto návrh akcesorický - pak sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu