Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1767/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti TEMPLUM-společenské hry, s. r. o., se sídlem Radlická 49, 150 00 Praha 5, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -202 ze dne 23. února 2012 a usnesení Městského soudu v Praze, č. j. -153 ze dne 31. srpna 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž měla být porušena řada jejích základních práv.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podává svoji ústavní stížnost, přičemž opět nesplnila podmínku právního zastoupení, jak to vyžaduje , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen " "), a to ani po její formální, ani materiální stránce, ačkoliv byla v poslední době mnohokráte ze strany Ústavního soudu poučena o tom, jaký postup je třeba při podávání ústavní stížnosti zvolit, aby stěžovatelka dostála podmínce obligatorního zastoupení advokátem, přičemž skutečnost, že stěžovatelka tuto vadu svého podání neodstranila, byla ostatně i důvodem, pro který byla řada jejích ústavních stížností odmítnuta (srov. příslušná usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

aj.).

Stěžovatelka tak byla před podáním nyní posuzovaného návrhu velmi dobře obeznámena s následky neakceptování výše uvedených podmínek, neboť i když se jí od Ústavního soudu dostalo již v minulosti podrobného poučení, jakým způsobem má odstranit vady jejich podání, aby splňovala formální náležitosti stanovené , stěžovatelka se jím neřídila. Tyto ústavní stížnosti proto musely být pro neodstranění vad ve stanovené lhůtě Ústavním soudem odmítnuty. Stejný postup Ústavního soudu tedy mohla stěžovatelka předpokládat i v zde projednávané věci, pokud vědomě doručila vadnou a nekvalifikovanou ústavní stížnost. Za dané situace bylo proto neúčelné, aby Ústavní soud zcela formalisticky vyzýval stěžovatelku k odstranění vady podání a poskytoval jí k takovému postupu konkrétní lhůtu.

Je sice pravdou, že stěžovatelka Ústavnímu soudu v předmětné věci předložila u nadepsanou "PLNÁ MOC pro zastupování před ÚS ČR" (č. l. 10), v níž však schází akceptace takové plné moci advokátem údajně ustanoveným Českou advokátní komorou. V této a ani jiné ě nejsou uvedeny datum a podpis nadepsaného advokáta, kterým by tento právní zástupce vyjádřil souhlas s takovým zastupováním. Z obsahu ústavní stížnosti je nadto dobře patrné, že nebyla sepsána advokátem, čímž stěžovatelka opakovaně nenaplnila podmínku obligatorního zastoupení advokátem po její materiální stránce.

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost za přiměřené aplikace odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 12. června 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj