Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2027/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným o ústavní stížnosti obchodní společnosti ABITARE PRAHA, spol. s r. o., se sídlem Kováků 456/28, 150 00 Praha 5, zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem, AK se sídlem Maiselova 15, 110 00 Praha 1 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2012 č. j. -98 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v d domáhala zrušení shora označeného usnesení, jímž Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek pro zmeškání Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2011 č. j. -66 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že Městský soud v Praze vydal rozsudek pro zmeškání, jímž uložil žalované obchodní společnosti creative lab, s. r. o., zaplatit stěžovatelce částku 308 449 Kč s příslušenstvím a uhradit jí náklady řízení. K odvolání žalované vrchní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť zjistil, že žalovaná se z jednání nařízeného Městským soudem v Praze na den 22. 7. 2011 v 8.30 hod. důvodně a včas omluvila (e-mailovou zprávou doručenou soudu dne 21. 7. 2011 ve 20.02 hod), což znamenalo, že předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle nebyly splněny.

V ústavní stížnosti stěžovatelka rozvedla důvody, na základě kterých měla za to, že rozsudek pro zmeškání byl vydán zcela v souladu s . Zdůraznila, že pokud se jednání ve věci nemohl pro nemoc účastnit jednatel žalované D. F., mohli žalovanou zastoupit a jednat za ni druhý jednatel P. L. nebo prokurista D. G. a upozornila, že k této skutečnosti Vrchní soud v Praze nijak nepřihlédl a s námitkami stěžovatelky v tomto směru uplatněnými se nezabýval.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny předpoklady pro její přezkum, požadované . V projednávaném případě shledal, že ústavní stížnost ač formálně bez vad, podaná včas oprávněnou a řádně zastoupenou stěžovatelkou, není přípustná a nelze ji tedy projednat.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995, N 78/4 SbNU 243). Ústavní stížnost je tak vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je, v souladu s y, úkolem všech orgánů veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecných soudů; Ústavní soud tak představuje institucionální mechanismus, nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů.

V projednávaném případě stěžovatelka napadla usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek pro zmeškání nalézacího soudu pro nedostatek podmínek k jeho vydání. Ústavní soud zcela akceptoval, že vrchní soud byl oprávněn posoudit podmínky k vydání rozsudku pro zmeškání a zjistil-li důvodnou a včasnou aktivitu žalované, nemohl než věc vrátit zpět k dalšímu řízení; potvrzení kontumačního rozsudku by za takového stavu bylo v rozporu s účelem tohoto institutu a v konečném důsledku i v rozporu s účelem civilního procesu (srov. též nález

sp. zn.

ze dne 20. 6. 2011, dostupný na http://nalus.usoud.cz).

Posouzením ústavní stížnosti v procesní situaci, v níž bylo napadeno rozhodnutí o zrušení rozsudku pro zmeškání a věc vrácena k dalšímu řízení, jako nepřípustné se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 7. 2006, usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 8. 2007, usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 8. 2009, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz) a ani v projednávané věci neměl důvod se od již zaujatého právního názoru odchýlit. Řízení bude dále pokračovat projednáním věci samé a stěžovatelka v něm dostane prostor pro realizaci veškerých procesních nástrojů k ochraně svých práv. Ústavní stížností napadené rozhodnutí tak nelze považovat za rozhodnutí podle písm. d) y, jež by bylo způsobilé samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky, a jako nezpůsobilý předmět ústavně právního přezkumu zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení (k tomu srov. např. nálezy

sp. zn.

ze dne 4. 3. 2004, N 34/32 SbNU 321, či

sp. zn.

ze dne 4. 4. 2005, N 72/37 SbNU 23, 31).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 14. června 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj