Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1823/12

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. K., zastoupeného Mgr. Františkem Hynkem, advokátem se sídlem Brno, Údolní 37, proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 5. 4. 2012 a proti usnesení Městského soudu v Brně sp. zn. ze dne 1. 2. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 5. 2012 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů. Domnívá se, že těmito pravomocnými rozhodnutími i v řízení před jmenovanými soudy bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo zakotvené v , a 40 odst.2. d.

Krajský soud v Brně napadeným usnesením zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost stěžovatele proti shora označenému usnesení Městského soudu v Brně, jímž bylo rozhodnuto, že předseda senátu Mgr. David Otevřel a přísedící P. H. nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci stěžovatele vedené před Městským soudem v Brně pod sp. zn. .

Stěžovatel s rozhodnutími obecných soudů nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že vyjádření přísedícího při hlavním líčení, které se mělo vztahovat k osobě jeho obhájce, a následný postup předsedy senátu zakládají pochybnost, že nemohli v jeho trestní věci nestranně rozhodovat. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení nikterak nevysvětluje, proč nerozhodl o návrhu na přibrání znalce, který by mohl zanalyzovat zvukový nosič, na němž je zaznamenáno hlavní líčení. Ani odvolací soud nevysvětlil, proč nenařídil provedení znaleckého zkoumání zmíněného záznamu, a odpovídajícím způsobem nereagoval na předložené odborné vyjádření, z něhož je zřejmé, že přísedící vytýkanou poznámku pronesl.

Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

V daném případě tomu tak není, neboť projednání předloženého návrhu brání subsidiarita ústavní stížnosti, která je jedním z pojmových znaků tohoto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, a její uplatnění v podobě principu minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Z konstantní judikatury Ústavního soudu pak vyplývá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž již nelze případnou protiústavnost napravit jiným způsobem, tedy procesními prostředky v rámci právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů (např.

).

Stěžovatel podává ústavní stížnost v době, kdy trestní řízení nebylo dosud skončeno, a tudíž předčasně. Bude-li však nadále přesvědčen, že v průběhu trestního řízení, které stále probíhá, jedná a rozhoduje soudce, který měl být vyloučen, což by odporovalo požadavku, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, má možnost takovou námitku uplatnit v rámci opravných prostředků, které trestní řád předvídá a jež jsou i ve vztahu k ní stěžovateli k dispozici.

Stěžovateli zůstává zachována možnost, aby poté, kdy bude trestní řízení definitivně ukončeno, tedy v jeho věci bude vydáno rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, podal případně k ochraně svých ústavně zaručených práv a svobod ústavní stížnost.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj