Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2203/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické v právní věci stěžovatelky IP.S Znojmo, a. s., Dobšická 4a, Znojmo, zastoupené Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem se sídlem Jana Palacha 4, Znojmo, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 5. 4. 2012 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě č. j. -46 ze dne 16. 8. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 13. 6. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh Ústavní soud zjistil, že Okresní soud ve Znojmě (dále jen "okresní soud") usnesením č. j. -46 ze dne 16. 8. 2011 rozhodl, že se stěžovatelce nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") sp. zn. ze dne 5. 4. 2012 bylo rozhodnutí okresního soudu jako věcně správné potvrzeno. Stěžovatelka napadla výše uvedená rozhodnutí ústavní stížností, v níž namítala, že obecné soudy nesprávně vyhodnotily její majetkové poměry, resp. že pominuly, že jimi zjištěná struktura majetku nesvědčí o tom, že by stěžovatelka aktuálně disponovala finančními prostředky k úhradě soudního poplatku. Dle názoru stěžovatelky postupovaly obecné soudy v jejím případě v rozporu s a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a a y, proto navrhla, aby Ústavní soud usnesení krajského soudu sp. zn. ze dne 5. 4. 2012 a usnesení okresního soudu č. j. -46 ze dne 16. 8. 2011 svým nálezem zrušil.

II.

Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. V nyní projednávané věci dospěly obecné soudy k závěru, že u stěžovatelky nebyly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a z tohoto důvodu jí toto právo nepřiznaly.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že posouzení toho, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výlučně do rozhodovací sféry obecných soudů a Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2000

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 19, usnesení č. 28, str. 275 a násl.). Pouze tehdy, jestliže by nesprávná aplikace zákonných ustanovení obecnými soudy měla za následek porušení některého z ústavně zaručených práv či svobod, například v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, byl by Ústavní soud povolán k ochraně práv stěžovatele zasáhnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2006

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 43, nález č. 216, str. 405 a násl., nebo nález ze dne 8. 7. 1999

sp. zn.

, publikovaný tamtéž, svazek č. 15, nález č. 98, str. 17 a násl.). Ústavní soud v tomto smyslu napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž vadu, jež by vyžadovala jeho zásah, nenalezl. Obecné soudy se majetkovými poměry stěžovatelky řádně zabývaly a svůj závěr o nenaplnění podmínek ustanovení logicky zdůvodnily. Názoru obecných soudů, že stěžovatelka je schopna uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, nebylo možno z hlediska ústavněprávního nic vytknout; ostatně již sama skutečnost, že stěžovatelka byla schopna podat ústavní stížnost a za tímto účelem si obstarat povinné právní zastoupení, které běžně představuje několikanásobně vyšší náklad, než kolik činil vyměřený soudní poplatek, svědčí o tom, že její tvrzení o hrozbě odepření přístupu k soudu z finančních důvodů nebylo přiléhavé.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu