Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1016/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Romany Andělové, se sídlem Roubalova 13, 602 00 Brno, insolvenční správkyně dlužníka Woman & Man Exclusive, s. r. o., v likvidaci, zastoupené Mgr. Magdalenou Gebauerovou, advokátkou, se sídlem Dolní nám. 117/3, Opava, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2011, č. j. -124, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že postupem soudu došlo k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen " "), a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), k porušení práva na účinný opravný prostředek ( Úmluvy ve spojení s Úmluvy), a k porušení práva na ochranu majetku podle y a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě.

2. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2011, č. j. -124, bylo odmítnuto odvolání stěžovatelky (insolvenční správkyně úpadce) směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. června 2011, č. j. -43, jímž byl povolen vklad vlastnického práva k nemovitostem blíže specifikovaným ve výroku rozsudku ve prospěch společnosti Byty Nížkovice, s. r. o. Odvolací soud odmítl odvolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") jako odvolání podané neoprávněnou osobou. Odvolací soud dovodil, že pokud nebyla insolvenční správkyně účastníkem řízení před správním orgánem {konkurs byl prohlášen na prodávajícího až po podání návrhu na vklad, přičemž platí, že řízení o vkladu vlastnického práva se prohlášením konkursu nepřerušuje [srov. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů] a účastníkem řízení zůstává i nadále dlužník ( )], nemohla být insolvenční správkyně s ohledem na znění ani účastníkem řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, a proto ani nebyla legitimována k podání odvolání.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení shora uvedených ústavně zaručených práv. Stěžovatelka nejprve popisuje povahu institutu insolvenčního správce, jehož hlavním úkolem je zajištění a sepsání majetkové podstaty a přezkum přihlášených pohledávek. Poté rozebírá jednotlivé zásahy odvolacího soudu do ústavně zaručených práv. Odmítnutím odvolání na základě ústavně nekonformního výkladu odepřel odvolací soud stěžovatelce přístup ke spravedlnosti a porušil tak právo na spravedlivý proces ve smyslu y a Úmluvy. Odvolací soud odebral stěžovatelce rovněž právo na účinný opravný prostředek, v čemž stěžovatelka spatřuje porušení zásady dvojinstančnosti řízení ve smyslu Úmluvy ve spojení s Úmluvy. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za nepředvídatelné zejména s ohledem na situaci, kdy vůči tomuto rozhodnutí neexistuje žádný řádný a mimořádný opravný prostředek. Další námitka se týká porušení práva vlastnit majetek podle a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě. Stěžovatelka vychází z toho, že je třeba vytvořit takový mechanismus, v jehož rámci může uplatňovat insolvenční správce práva věřitelů a dlužníka. Takovým mechanismem by měl být dle názoru stěžovatelky vstup insolvenčního správce do řízení na místo dlužníka. Odvolací soud tak svým závěrem o tom, že se řízení o žalobě proti rozhodnutí katastrálního úřadu nepřerušuje, vytvořil situaci, kdy takový mechanismus neexistuje, v důsledku čehož došlo k porušení procesního aspektu práva vlastnit majetek.

4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění

pozdějších předpisů (dále též " "). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

5. Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

6. Podle může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. V dané věci bylo odvolání stěžovatelky odmítnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2011, č. j. -124, protože dle názoru odvolacího soudu bylo podáno neoprávněnou osobou. Stěžovatelka přitom v ústavní stížnosti polemizuje právě se závěrem o tom, že nebyla účastníkem řízení, a proto nemohla podat řádně odvolání. Důvodem žaloby pro zmatečnost podle je skutkově nebo právně chybný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno. K prokázání takového důvodu zmatečnosti je účastník oprávněn v řízení o žalobě pro zmatečnost uplatňovat i takové skutečnosti a důkazy, které mohl uplatnit předtím, než odvolací soud odvolání odmítl. V dané věci žalobu pro zmatečnost projednává a rozhodne o ní krajský soud (srov. , věta druhá za středníkem ). Proti tomuto rozhodnutí jsou pak přípustné řádné popř. i mimořádné opravné prostředky. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nepodala (aspoň z ústavní stížnosti tato skutečnost nikterak nevyplývá) proti rozhodnutí odvolacího soudu žalobu pro zmatečnost, nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje a z tohoto pohledu je třeba hodnotit ústavní stížnost jako nepřípustnou. I pokud by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost a současně ústavní stížnost podala, bylo podání ústavní stížnosti předčasné a ta by musela být opět odmítnuta pro nepřípustnost.

7. Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2012

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj