Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
74823.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 1853/12
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti Stavebního bytového družstva Nová huť, se sídlem v Ostravě-Výškovicích, Hýlova 26/40, zastoupeného JUDr. Jarmilou Jařabáčovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Ostravě-Moravské Ostravě, Puchmajerova 7, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2012 č. j. 20 Cdo 241/2012 -319, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2011 č. j. 9 Co 299/2011 -295 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. února 2011 č. j. 93 E 231/2004 -262, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 4 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 , 4 Listiny základních práv a svobo d zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.
Ústavní soud se dříve, než posoudil ústavní stížnost věcně, zabýval nejprve otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republik y a navazujícího § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS" nebo "zákon o Ústavním soudu "), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 72 odst. 3 tohoto zákona pak lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené ustanovení specifikuje, co se takovým prostředkem rozumí.
Stěžovatel podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2011 č. j. 9 Co 299/2011 -295 dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné s ohledem na skutečnost, že z ustanovení § 238a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, plyne, že již od 1. 7. 2009 není přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Stěžovatelem podané dovolání, jímž se Nejvyšší soud ze shora uvedeného důvodu nepřípustnosti jeho podání nemohl zabývat, tedy nebylo Nejvyšším soudem odmítnuto z důvodů závisejících na jeho uvážení a nezaložilo tak počátek počítání lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu . V posuzovaném případě tak lhůta k podání ústavní stížnosti začala stěžovateli běžet nikoliv od doručení usnesení dovolacího soudu (§ 72 odst. 4 ZÚS), ale již od doručení usnesení odvolacího soudu v měsíci září 2011 (§ 72 odst. 3 ZÚS). Ústavní stížnost ze dne 15. května 2012 tak byla stěžovatelem podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu .
Ústavnímu soudu proto nezbylo než podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2012
Michaela Židlická, v. r.
soudkyně zpravodajka