Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2182/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 20. června 2012 ve věci navrhovatelky 1) L. K. a 2) H. K., zastoupených JUDr. Petrem Kšádou, advokátem se sídlem Praha 10, Počernická 3104/27, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2011 č. j. -163 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. dubna 2011 č. j. -137, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelky, které se cestou ústavní stížnosti domáhaly zrušení výše označených soudních rozhodnutí, odůvodnily návrh tím, že se jimi cítí dotčeny v právech zakotvených v a d. Uvedly, že soud I. stupně vyloučil k samostatnému projednání řízení o jejich žalobě na vydání označených pozemků, což odůvodnil tím, že jde o nemovitosti, které nejsou v obvodu soudu, a proto také není k rozhodování o nich soudem příslušným. Proti uvedenému rozhodnutí podaly odvolání, které však soud II. stupně odmítl. Poukázaly na to, že v předmětné věci se jedná o restituční spor a tím dle jejich přesvědčení se jedná o nárok, který by měl řešit jeden soud, když se jeho prostřednictvím domáhají bezplatného převodu pozemků z vlastnictví státu, přičemž jejich návrh dává soudu možnost uspokojit tento jejich nárok několika pozemky, jež dávají soudu k výběru. S rozhodnutím o vyloučení předmětných pozemků nesouhlasí také proto, že z pohledu hospodárnosti je absolutně nepřijatelné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrhem nepřípustným [ , odst. 3, , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení bylo zjištěno, že odvolací soud s poukazem na , f) a odmítl odvolání žalobkyň (nyní stěžovatelek) podané proti rozhodnutí soudu I. stupně o vyloučení označených nemovitostí k samostatnému řízení a nepřipuštění změny návrhu. Podle žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Tuto žalobu stěžovatelky nepodaly, nevyčerpaly tak všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, jejich ústavní stížnost proto byla shledána nepřípustnou ( , ve znění pozdějších předpisů).

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ shora citovaného ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2012

Pavel Holländer

soudce zpravodaj