Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1943/12

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatele R. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. ledna 2012 č. j. -9 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. února 2012 č. j. -17, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 24. května 2012, domáhal podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že napadenými rozhodnutími mu byla upřena jeho ústavně zaručená základní práva, konkrétně právo domáhat se finančního odškodnění po České republice.

Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených příloh bylo zjištěno, že Krajský soud v Ostravě usnesením napadeným ústavní stížností zastavil řízení, ve kterém se stěžovatel domáhal po Městském úřadu v Odrách, správnímu odboru, po Obecním živnostenském úřadu v Odrách, po Krajském úřadu Moravskoslezského kraje, odboru vnitra a po Krajském živnostenském úřadu v Ostravě ochrany osobnosti s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že stěžovatel označil v žalobě za účastníky subjekty, které nemají způsobilost vystupovat v řízení o ochranu osobnosti svým jménem a mít odpovědnost z tohoto občanskoprávního vztahu vyplývající ( ). K odvolání podanému stěžovatelem Vrchní soud v Olomouci usnesením, rovněž napadeným ústavní stížností, usnesení krajského soudu potvrdil jako zcela věcně správné. ( ). Vrchní soud rovněž stěžovatele poučil o tom, že proti jeho rozhodnutí je dovolání přípustné [ ].

Krajský soud v Ostravě Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel napadl rozhodnutí vrchního soudu dovoláním, které bylo krajskému soudu doručeno dne 13. dubna 2012. Z důvodu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek za dovolání, bylo usnesením krajského soudu ze dne 17. května 2012 sp. z. dovolací řízení zastaveno. Toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( , věta za středníkem, ).

V posuzované věci je proti usnesení vrchního soudu přípustné dovolání. Stěžovatel před podáním ústavní stížnosti tento mimořádný opravný prostředek využil a dovolání podal. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.

Podané dovolání je tak nezbytné považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně práv stěžovatele poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně a proto Ústavní soud neshledal ani důvody pro přerušení řízení; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení ve spojení s ustanovením .

Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla podle ustanovení jako nepřípustnou.

Z důvodu odmítnutí ústavní stížnosti pak soudkyně zpravodajka považovala za zcela neúčelné, aby stěžovatele vyzývala k odstranění vady podání, spočívající v nezastoupení stěžovatele advokátem ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 4. června 2012

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka