Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1221/12

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. H., zastoupeného JUDr. Daliborem Pluskalem, advokátem se sídlem v Trutnově, Horská 634, proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 1. 2012 č. j. a dále proti jinému zásahu Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu, kterým prý došlo k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a k porušení základního práva dle d. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud "zakázal Okresnímu soudu v Trutnově v pokračování porušování práv spočívající v porušování písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, jež má dosud za následek, že P. H. nemůže dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě.".

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 1. 2012 sp. zn. bylo rozhodnuto, že podle § 72 odst. 3 tr. řádu se stěžovatel ponechává ve vazbě a že podle § 71a tr. řádu se žádost stěžovatele o propuštění z vazby na svobodu zamítá.

Ústavní soud zjistil dotazem u Okresního soudu v Trutnově a u Krajského soudu v Hradci Králové, že stěžovatel proti napadenému usnesení okresního soudu podal stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 4. 2012 zamítnuta; k jeho doručení stěžovateli došlo dne 19. 4. 2012. Stěžovatel však ústavní stížnost o toto druhostupňové rozhodnutí nerozšířil, a to i když ústavní stížnost sepsaná advokátem je datována až dne 11. 5. 2012.

Z ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") plyne, že fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda, je oprávněna podat ústavní stížnost. Podle ustanovení odst. 3 téhož ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Proti napadenému rozhodnutí okresního soudu mohl stěžovatel podat - a též skutečně podal - stížnost ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právě rozhodnutí krajského soudu o podané stížnosti bylo tak třeba považovat za rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně stěžovatelových práv. Toto rozhodnutí však stěžovatel - jak již bylo uvedeno - ústavní stížností nenapadl.

Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv stěžovatele. K této nápravě však nemůže dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje; proto v případech, kdy rozhodnutí o posledním dostupném procesním prostředku napadeno není, považuje Ústavní soud ústavní stížnost za nepřípustnou. Rozhodnutí o ústavní stížnosti směřující toliko proti rozhodnutí okresního soudu by totiž vedlo k tomu, že by jím zůstalo nedotčeno rozhodnutí soudu stížnostního, což by bylo ve svém důsledku v rozporu s principem právní jistoty.

Stěžovateli samotnému nelze vytýkat neznalost procesních podmínek, jejichž naplnění je nezbytným předpokladem možnosti Ústavního soudu přezkoumat opodstatněnost, popřípadě důvodnost námitek v ústavní stížnosti předložených. Právě pro potřebu kvalifikovaně formulovaného stížnostního žádání, spojenou s požadavkem jeho řádného odůvodnění, zakotvuje zákon o Ústavním soud povinnost právního zastoupení stěžovatelů advokátem od samého počátku řízení před Ústavním soudem.

Za tohoto stavu musel Ústavní soud ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako nepřípustnou.

Ústavní soud dodává, že stěžovateli nic nebrání - pokud bude chtít - aby podal novou ústavní stížnost, která napadne i rozhodnutí krajského soudu zamítající jeho stížnost, v níž předloží i argumentaci proti němu.

Stěžovatel podal ústavní stížnost též proti tzv. jinému zásahu Okresního soudu v Trutnově (srov. výše str. 1). Leč, v meritu jeho trestní věci byl již vydán rozsudek o vině a trestu dne 18. 1. 2012 sp. zn. ; to plyne i z toho, že stěžovatel k ústavní stížnosti přiložil odvolání proti tomuto rozsudku. Stěžovatel tak podal řádný opravný prostředek, o kterém dosud nebylo rozhodnuto; jak zjistil Ústavní soud dotazem u Krajského soudu v Hradci Králové, zde bylo teprve nařízeno veřejné zasedání. Proto - vzhledem k tomu - že stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, musel Ústavní soud i v této části ústavní stížnost podle ustanovení jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. května 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj