Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1739/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele F. J., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. ze dne 15. února 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 10. května 2012 byl Ústavnímu soudu doručen stručný návrh stěžovatele, v němž navrhl zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni. Stěžovatel ústavní stížností napadl shora označené rozhodnutí z důvodů, že obecné soudy stěžovateli svévolně upřely právo na osvobození od soudních poplatků v řízení, ve kterém se domáhal náhrady nemajetkové újmy 60 000 Kč.

Ústavní stížnost stěžovatele směřuje proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. ze dne 15. února 2012, kterým bylo ve výroku I. potvrzeno usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. listopadu 2011 (výrok I. č. j. -9). Výrokem II. bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu k dalšímu řízení.

Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. To znamená, že pouze v případě, kdy návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.

Ve smyslu a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Tyto podmínky ve věci posuzované ústavní stížnosti ke dni jejího podání ( ) splněny nejsou.

Podstatnou formální vadou projednávané ústavní stížnosti je absence stěžovatelova právního zastoupení. Podle ustanovení jsou fyzické a právnické osoby povinny nechat se v řízení před Ústavním soudem zastoupit advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Stěžovatel však - v rozporu s citovaným ustanovením - právně zastoupen nebyl. V ústavní stížnosti stěžovatel sice uvedl, že dne 11. dubna 2012 požádal Českou advokátní komoru o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem, ale jeho požadavek byl zamítnut dne 19. dubna 2012 pro nedoložení majetkových poměrů. Stěžovatel uplatnil další žádost dne 3. května 2012 a o jeho žádosti nebylo Českou advokátní komoru dosud rozhodnuto. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu bylo by z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické.

Ústavní soud toto podání nejprve přezkoumal z hlediska formálních náležitostí. Shledal, že stěžovatel nebyl a není zastoupen advokátem [viz ustanovení , a ], takže jeho podání nesplňuje náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Pokud tato formální podmínka řízení před Ústavním soudem není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z řady předchozích rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně a dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Tyto požadavky, kladené na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jsou stěžovateli známy již minimálně sedm let, neboť podával velké množství ústavních stížností (dosud třicet sedm). Za zmíněnou dobu byl tedy stěžovatel mnohokrát informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby stěžovatel byl v řízení o ní advokátem také zastoupen.

Ústavní soud dospěl k závěru, že s ohledem na zmíněné poznatky z návrhů stěžovatele již není třeba, aby poučení o náležitostech ústavní stížnosti bylo stěžovateli formalisticky znovu a znovu zasíláno u každé z jeho dalších ústavních stížností.

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Dále Ústavní soud konstatuje, že nejsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že usnesením Krajského soudu v Plzni sp. zn. ze dne 15. února 2012 výrokem II. bylo napadené usnesení částečně zrušeno a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Soud prvního stupně nepřípadně rozhodl ve výroku II. o povinnosti stěžovatele uhradit soudní poplatek ze žaloby, aniž by stěžovatele řádně vyzval a poučil v souladu s V daném případě stěžovatel podal ústavní stížnost za situace, kdy řízení ve věci ještě nebylo pravomocně skončeno. Napadeným usnesením bylo zrušeno předchozí rozhodnutí ve výroku II a vráceno nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek, a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [ , písm. e) ], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. května 2012

Pavel Rychetský

soudce zpravodaj