Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1735/12

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2012 č. j. -39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2012 stěžovatel brojí proti v záhlaví citovanému rozsudku obecného soudu pro zásah do jeho ústavně zaručených práv.

Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 3. 2011 č. j. 641 018 007/48091-VD, jímž žalovaná zamítla stěžovatelovy námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010, kterým mu odňala invalidní důchod.

Stěžovatel se u Ústavního soudu domáhá projednání a objektivního posouzení případu a požaduje nápravu, tj. přiznání plného invalidního důchodu zpětně od data, kdy se jej domáhá. Současně žádá o prominutí nákladů a poplatků spojených s předmětným soudním řízením i s ústavní stížností s odůvodněním, že se dlouhodobě nachází v hluboké hmotné sociální nouzi.

Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný či mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), tak i jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatňováním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Výjimku z tohoto pravidla pak mj. představuje ustanovení , které stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

V daném případě ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě vydanému dne 29. 3. 2012, proti němuž měl stěžovatel možnost podle ustanovení podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí ( ) kasační stížnost. O této skutečnosti byl stěžovatel ostatně v předmětném rozsudku náležitě poučen.

Je tedy zjevné, že stěžovatel nesplnil podmínku vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva ve výše uvedeném smyslu poskytuje, přičemž není splněno ani kritérium podstatného přesahu vlastních zájmů stěžovatele ve smyslu o Ústavním soudu (k výkladu těchto pojmů srov. např. Wagnerová, E. a kol. s komentářem. ASPI, Praha 2007, s. 387).

S ohledem na výše uvedené soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh nepřípustný podle , aniž by stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu ve smyslu citovaného zákona.

Pokud jde o požadavek stěžovatele, aby mu byly "prominuty náklady a poplatky spojené s předmětným soudním řízením a s ústavní stížností", je nutno konstatovat, že k takovému rozhodnutí zákon Ústavní soud neopravňuje. Důvod k postupu dle pak není v dané věci dán, stejně jako nejsou splněny podmínky pro použití ustanovení tohoto zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj