Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1529/12

Usnesení

Ústavního soudu - soudce zpravodaje Miloslava Výborného - ze dne 29. května 2012

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2012 č. j. -69, kterým bylo zrušeno opatření obecné povahy o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Prahy v textové a grafické části přílohy č. 1 vymezující zákres velkého rozvojového území "Letňany - Kbely", spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti tohoto rozsudku.

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. 4. 2012 a doručenou dne následujícího domáhala se stěžovatelka z důvodů zevrubně v návrhu vyložených zrušení shora uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu; současně navrhla, aby vykonatelnost naříkaného rozhodnutí byla odložena.

Návrhy stěžovatelky bylo nutno odmítnout z důvodů dále vysvětlených.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jsou ústavní stížnost oprávněny podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojené kopie stěžovaného rozsudku je patrno, že Nejvyšší správní soud tímto rozsudkem zrušil k návrhu O. B. opatření obecné povahy - obecně závaznou vyhlášku č. 33/1999 Sb. právních předpisů hlavního města Prahy, o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Prahy, ve znění právních předpisů hlavního města Prahy, v textové a grafické části přílohy č. 1 vymezující zákres velkého rozvojového území "Letňany - Kbely".

Ústavní soud souhlasí se závěrem Nejvyššího správního soudu, dle něhož derogovaná vyhláška byla opatřením obecné povahy; nic jiného ostatně netvrdí ani stěžovatelka.

Každé opatření obecné povahy je abstraktně-konkrétním správním aktem, jenž je výsledkem výkonu administrativní, tj. veřejné, moci. Z toho vyplývá, že jeho autor, v posuzovaném případě stěžovatelka, nemůže být osobou, jež je nositelkou základních práv a svobod; proto též nedisponuje aktivní legitimací k podání ústavní stížnosti. Ten, kdo jakožto subjekt veřejného práva vykonává veřejnou moc, žádná základní práva a svobody nemá již proto, že jejich přiznání nositelům veřejné moci bylo by popřením "fundamentálního rozdílu mezi pojmy oprávnění (subjektivního práva) a pravomoci (kompetence), jenž je akceptován v postavení paradigmatu právního myšlení v dosahu evropské kontinentální a anglosaské právní kultury ..." (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. ze dne 9. 11. 1999, ST 9/70/16 SbNU 372).

Pro uvedené bylo nutno rozhodnout o odmítnutí ústavní stížnosti pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele dle ustanovení .

Jen na okraj konstatuje Ústavní soud, že podanou ústavní stížnost nepovažoval za návrh dle ustanovení , a to nejen pro její obsah (stěžovatelka ani náznakem netvrdila, že by napadeným rozsudkem bylo zasaženo její právo na samosprávu), ale především proto, že opatření obecné povahy o stavební uzávěře zjevně není výkonem samosprávné činnosti, ale výsledkem výkonu přenesené (tedy vrchnostenské) působnosti stěžovatelky. I kdyby však o tzv. komunální stížnost šlo, bylo by nutno návrh dle téhož zákonného ustanovení odmítnout, neboť nedošlo k jeho podání Zastupitelstvem hlavního města Prahy.

Osud ústavní stížnosti sdílí i akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti stěžovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu.