Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 677/12

Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele K. S., zastoupeného Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 28, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. listopadu 2011 č. j. -74, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2011 sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. října 2010 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v , a d. Uvedl, že dle jeho přesvědčení orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v jeho průběhu v souladu s § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, výše škody, k jejíž náhradě jej soud zavázal, byla nesprávně stanovena, konečně pak řízení neprobíhalo před místně příslušnými soudy. Poukázal na jednání předcházející nařízení exekuce k uspokojení pohledávky ve výši 120.000.000,- Kč, když všechny úkony týkající se poškozeného probíhaly na základě dohody s ním, neměl v úmyslu uvádět jej v omyl, naopak plnil přesně to, co mu slíbil. Proto tedy nelze jeho jednání kvalifikovat jako trestný čin podvodu, pro který byl podle , odst. 5 písm. a) ve stádiu pokusu podle odsouzen. Dále vyslovil své podezření z porušování zákonů a "machinací" třetích osob a orgánů činných v trestním řízení v předmětné věci v průběhu celého trestního řízení, toto podezření uvedl i v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona i v dopise ministru spravedlnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným oprav opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí stížnosti je také zjištění, že návrh byl podán po lhůtě k tomu stanovené [ , odst. 3 a 4, a odst. 1 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud důvodně konstatoval, že stěžovatel v dovolacím řízení uplatnil námitky shodné s těmi, jež uplatnil v řízení odvolacím, soudy obou stupňů se s nimi dostatečně a správně vypořádaly a v odůvodnění svého usnesení vyčerpávajícím způsobem vyložil proč, s poukazem na obsah dovolání, na závěry vrchního soudu obsažené v jeho rozsudku ze dne 16. února 2011, dále mj. na § 265b odst. 1 a § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, jakož i na svou judikaturu, shledal dovolání obviněného zjevně neopodstatněným. Na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byly návrhy směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudkům předcházejícím odmítnuty jako zjevně neopodstatněné [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu