Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 515/12

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) - ze dne 16. května 2012

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti J. Ch. proti příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2011 sp. zn. , kterým byla nařízena domovní prohlídka nemovitosti užívané stěžovatelem.

I. Příkaz Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2011 sp. zn. se ruší. II. Ve zbývajícím rozsahu se ústavní stížnost zamítá.

Odůvodnění

I.

Ve své ústavní stížnosti J. Ch. (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora označeného příkazu Okresního soudu v Karviné (dále též jen "okresní soud") pro porušení , , , 2 a d (dále jen " "). Uvedeným příkazem soudkyně okresního soudu nařídila prohlídku bytu v domě na ul. R. v H. a přilehlých prostor k tomuto bytu náležejících, jehož vlastníkem je společnost RPG Byty, s. r. o., přičemž nemovitost na základě nájemní smlouvy užívá stěžovatel. Z odůvodnění tohoto příkazu vyplývá, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné - pobočky v Havířově podal návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce nemovitosti ve výroku označené. Návrh byl odůvodněn tím, že Policie České republiky, Krajské ředitelství Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, 3. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování v Havířově-městě, (dále jen "policejní orgán") prověřuje důvodné podezření ze spáchání zločinu vydírání podle , 2 písm. c) (dále jen "tr. zákoník") a přečinu nedovoleného ozbrojování podle tr. zákoníku, kterého se měl dopustit stěžovatel. V průběhu prověřování stěžovatel vydal střelby schopnou zbraň, kterou měl v držení, ačkoli nikdy nebyl a není držitelem příslušného zbrojního průkazu. Současně z výslechu poškozené M. M. vyplynulo, že jí měl stěžovatel sdělit, že má ve svém držení více zbraní. Soud, po prostudování shromážděného materiálu, s ohledem na všechny skutečnosti dospěl k závěru o existenci důvodného podezření, že v bytě, jehož nájemcem je stěžovatel, je věc důležitá pro trestní řízení, čímž byly splněny zákonné podmínky uvedené v § 82 odst. 1 trestního řádu (dále též jen "tr. ř."). Následně byla citována příslušná ustanovení trestního řádu vztahující se k provádění domovní prohlídky a vydání věci důležité pro trestní řízení (§ 85a, § 78 odst. 1, § 79 odst. 1 a 3 tr. ř.).

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že ačkoli byla domovní prohlídka provedena před zahájením trestního stíhání, napadený příkaz k domovní prohlídce neobsahuje zdůvodnění provedení tohoto úkonu jako neodkladného podle § 160 odst. 4 tr. ř.. V této souvislosti poukázal na již konstantní judikaturu Ústavního soudu [nálezy

sp. zn.

ze dne 10. 3. 2011 (N 41/60 SbNU 483),

ze dne 25. 8. 2008 (N 147/50 SbNU 297),

ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239) a další], z níž vyplývá povinnost v odůvodnění příkazu k provedení domovní prohlídky uvést, proč se jedná o úkon neodkladný. To proto, aby bylo zřejmé, že orgány činné v trestním řízení podmínky neodkladnosti náležitě zkoumaly a jak dospěly k závěru o jejich existenci. Z odůvodnění napadeného příkazu je patrno, že podmínka náležitého zkoumání neodkladnosti není v projednávané věci vůbec splněna, čímž došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele. Navíc, při domovní prohlídce byly odňaty zcela jiné věci než věci předpokládané v odůvodnění napadeného příkazu.

II.

K ústavní stížnosti se na základě výzvy Ústavního soudu podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") vyjádřil policejní orgán, který popsal, jak v průběhu dalšího prověřování získal informace o tom, že stěžovatel, jako bývalý voják z povolání, má v držení více střelných zbraní. Mimo jiné zjistil, že stěžovatel vyhrožoval zastřelením i svému bývalému zaměstnavateli. Z těchto důvodů byl, se svolením bývalé manželky stěžovatele, ohledán prostor garáže a sklepního boxu. Tímto ohledáním nebylo dosaženo sledovaného účelu, takže poté policejní orgán dospěl k závěru, že jediným místem, kde by se ještě mohly nacházet věci důležité pro trestní řízení (především zbraně, popř. y či jiné použité prostředky potvrzující vyhrožování bývalému zaměstnavateli), je byt, který stěžovatel užívá. S ohledem na zdravotní stav stěžovatele nemohl být vyzván k dobrovolnému zpřístupnění bytu a i s ohledem na riziko možného zahlazení stop rozhodl se policejní orgán k vykonání domovní prohlídky. Podal podnět dozorovému státnímu zástupci k podání žádosti o vydání příkazu k provedení domovní prohlídky. V tomto podnětu výslovně uvedl a zdůvodnil, že se jedná o neodkladný úkon. Domovní prohlídka byla provedena za účasti stěžovatele. V jejím rámci byly zajištěny věci sepsané v protokolu o provedení domovní prohlídky. Za nedůvodnou považuje policejní orgán námitku stěžovatele, že při domovní prohlídce byly zajištěny i jiné věci, neboť se jednalo o věci důležité pro trestní řízení, jak je zřejmé ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Okresní soud jen zaslal příslušný spisový materiál sp. zn. a uvedl, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Stěžovatel možnost své repliky k citovaným vyjádřením nevyužil.

III.

Ze spisového materiálu vyplývá, že policejní orgán podal dne 9. 12. 2011 dozorovému státnímu zástupci podnět k návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce. V odůvodnění mj. uvedl, že se jedná o úkon neodkladný, neboť v případě jeho neprovedení by mohly být věci důležité pro trestní řízení z místa odstraněny podezřelým, popřípadě jinou osobou, která by mohla mít přístup do bytu. Ve stejný den požádal státní zástupce příslušný okresní soud o vydání příkazu k domovní prohlídce, ale v tomto návrhu již absentuje zdůvodnění, že se jedná o úkon neodkladný. Poté, dne 12. 12. 2011, okresní soud vydal napadený příkaz k domovní prohlídce bez zdůvodnění neodkladnosti jejího provedení. Domovní prohlídka byla provedena dne 14. 12. 2011 za účasti stěžovatele, který byl před jejím zahájením vyslechnut (§ 84 tr. ř.). O jejím provedení byl sepsán protokol s popisem zajištěných věcí, zejména písemností, jimiž stěžovatel vyhrožoval svému bývalému zaměstnavateli. Z protokolu je rovněž zřejmé, že pouze odkazuje na napadený příkaz k domovní prohlídce bez uvedení skutečností odůvodňujících neodkladnost jejího provedení. Usnesením policejního orgánu ze dne 4. 1. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele jako obviněného ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 téhož zákona.

IV.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu spisového materiálu dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Ústavní soud se již v minulosti mnohokrát zabýval tím, jaké požadavky klade na soudní příkazy k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor a pozemků ve smyslu trestního řádu. Nejnověji tuto problematiku shrnul v nálezu

sp. zn.

ze dne 10. 1. 2012 (N 4/64 SbNU 39), kde uvedl, že obecný soud, před vydáním příslušného příkazu, musí nejen bedlivě zkoumat, zda v té které věci jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky. Také musí příkazu, jímž domovní prohlídku nařizuje, věnovat náležitou pozornost a své rozhodovací důvody v jeho odůvodnění dostatečně a zřetelně vyložit [srov. shodně např. i nález

sp. zn.

(viz výše), nález

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2009 (N 100/53 SbNU 263) či nález

sp. zn.

ze dne 11. 11. 2010 (N 222/59 SbNU 207)]. Nestačí proto "pouhý" odkaz na příslušná zákonná ustanovení (příp. jejich citace), aniž by bylo současně dostatečně zřejmé, z jakých skutkových (či jiných) okolností tento příkaz, jako rozhodnutí orgánu veřejné moci, vychází, případně čím a v čem pokládá zákonem stanovené podmínky za naplněné. Jestliže byl příkaz k domovní prohlídce vydán ve stadiu "prověřování podezřelého", nikoli ve stadiu trestního stíhání stěžovatele, musí být vydán s odůvodněním, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný [srov. nález

sp. zn.

a nález

sp. zn.

(oba viz výše), dostupné též na http://nalus.usoud.cz].

Za neodkladný úkon je považován takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Jedná se o výjimku z obecného principu, podle něhož jsou jednotlivé úkony v trestním řízení činěny až po zahájení trestního stíhání [srov. nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 26. 9. 2000 (N 134/19 SbNU 221)]. Při provedení takového úkonu je nutné uvést, na základě jakých skutečností byl úkon považován za neodkladný nebo neopakovatelný. Účelem zdůvodnění neodkladnosti úkonu je transparentnost postupu a jeho následná kontrolovatelnost procesními stranami.

Pokud jde o právo na spravedlivý proces, tomu odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit. Nejsou-li zřejmé důvody rozhodnutí, svědčí to o libovůli v soudním rozhodování [srov. nálezy

sp. zn.

ze dne 14. 9. 2005 (N 175/38 SbNU 399),

sp. zn.

ze dne 3. 10. 2006 (N 175/43 SbNU 17),

sp. zn.

ze dne 23. 1. 2008 (N 20/48 SbNU 213), vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz]. Kvalita odůvodnění soudního rozhodnutí v přípravném řízení je pak obrazem efektivity soudního přezkumu návrhu státního zástupce. I při vědomí o obvyklém časovém limitu pro rozhodnutí soudu o návrzích orgánů veřejné žaloby v přípravném řízení (tedy zejména úkonů neodkladných a neopakovatelných) není ústavněprávně akceptovatelné, aby byly soudní přezkum a v důsledku toho ochrana základních práv a svobod a jiných legitimních hodnot jen paušální. V takovém případě by totiž byl postup soudů pouhou ztěžující formalitou pro orgány veřejné žaloby, a nikoliv garantem základních práv a svobod, včetně pozitivních povinností státu na poli základních práv a svobod a v neposlední řadě i mezinárodních závazků (nález Ústavního soudu

sp. zn.

- viz výše).

Ani v tomto případě neměl Ústavní soud důvod odchýlit se od svých dříve vyslovených závěrů, obsažených ve shora citované judikatuře zabývající se problematikou (ne)zdůvodněných neodkladných úkonů v příkazech k provedení domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor a pozemků. Jak již bylo shora uvedeno, pokud ještě nebylo zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby, musí být příkaz k provedení domovní prohlídky (či prohlídky jiných prostor) vydán s odůvodněním toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný. V opačném případě trpí příkaz závažnou vadou, která má za následek porušení ústavně zaručeného základního práva zakotveného v a 2 y a práva na spravedlivý proces podle y [viz např. nálezy

sp. zn.

ze dne 22. 5. 1997 (N 62/8 SbNU 119),

sp. zn.

ze dne 6. 10. 2005 (N 196/39 SbNU 91),

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2009 (N 100/53 SbNU 263),

sp. zn.

(viz výše),

sp. zn.

(viz výše), vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz].

V posuzovaném případě odůvodnění neodkladnosti domovní prohlídky v napadeném příkazu evidentně chybí. Neodkladnost tohoto úkonu není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelná (srov. nález Ústavního soudu

sp. zn.

). Pochybení soudu nelze nahrazovat interpretací podnětu policejního orgánu, který není, a z povahy věci ani nemůže být, nezávislým soudním orgánem, který jediný má právo vydat příkaz k provedení prohlídky [viz nález

sp. zn.

ze dne 8. 6. 2010 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.)]. Jinými slovy řečeno, příkaz k provedení domovní prohlídky je třeba vnímat především jako nástroj kontroly nad prací policie a státního zastupitelství v případech, kdy tato zasahuje do základních práv a svobod právních subjektů.

Napadeným příkazem okresního soudu k provedení domovní prohlídky bylo tedy porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces zakotvené v a právo na ochranu obydlí podle a 2 y. Důvodem je absence odůvodnění provedení prohlídky jako neodkladného úkonu podle tr. ř. Nutno dodat, že zdůvodnění neodkladnosti uvedeného úkonu postrádá i návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce. Odůvodnění neodkladnosti obsahoval pouze podnět policejního orgánu. Toto vybočení soudu z rámce procesních předpisů upravujících zásady dané pro vyhledávání a provádění důkazů, jež jsou základními předpoklady řádného výkonu spravedlnosti, je nejen v rozporu s ústavními zárukami, ale ve svých důsledcích znehodnocuje i samotný účel trestního řízení, což se ve vztahu k soudnímu (soudcovskému) rozhodování sluší pokládat za pochybení zvlášť výrazné.

V.

Z těchto důvodů Ústavní soud shledal argumentaci stěžovatele důvodnou. Proto jeho ústavní stížnosti vyhověl a v záhlaví uvedený příkaz Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2011 sp. zn. podle zrušil.

Ve zbylém rozsahu, v části směřující proti vlastnímu provedení domovní prohlídky Policií České republiky, Ústavní soud ústavní stížnost zamítl ( ), ve shodě s principem subsidiarity, resp. minimalizace zásahů do pravomoci jiných orgánů veřejné moci ( ), ze kterého vyplývá, že za účelem dosažení ochrany ústavnosti je nutné volit pouze taková rozhodovací opatření, jež v minimální míře zasahují do pravomoci jiných orgánů veřejné moci [např. nálezy

sp. zn.

ze dne 25. 9. 1997 (N 113/9 SbNU 65),

sp. zn.

ze dne 13. 11. 1997 (N 143/9 SbNU 269; 84/1999 Sb.),

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2002 (N 45/26 SbNU 17),

sp. zn.

(viz výše), vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz)]. Je evidentní, že zrušením předmětného příkazu k domovní prohlídce pozbyly svého právního základu úkony na něj navazující. Bude tedy na orgánech činných v trestním řízení, aby k této vadě, po tomto nálezu Ústavního soudu, náležitě přihlédly a z jeho důsledků poté ve vlastním postupu a rozhodování následně i vycházely. Za situace, kdy Ústavní soud má za to, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci a účastníci s tím souhlasili, bylo od tohoto jednání v předmětné věci upuštěno.