Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1433/12

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti Goldfein CZ, s. r. o., se sídlem Na Ležánkách 1642, 530 03 Pardubice, zastoupené Mgr. Hedvikou Hartmanovou, advokátkou se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. -109 ze dne 28. prosince 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla podána řádně a včas ( , a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít k porušení ustanovení a násl. d (dále jen " ") a právo vlastnit majetek ve smyslu y.

V ústavní stížnosti stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu vytkla, že akceptoval postup správních orgánů, které neuznaly některé její daňově uznatelné náklady za rok 2007. Závěr správních orgánů i správních soudů, podle něhož při prokazování daňově uznatelných nákladů neunesla důkazní břemeno, považuje stěžovatelka za zcela rozporný se zjištěným skutkovým stavem. Stěžovatelka dle svého názoru důkazní břemeno unesla, a pakliže měl správce daně o jí tvrzených a dokazovaných skutečnostech pochybnosti, měl tuto svou domněnku prokázat sám (ve smyslu ustanovení a 9 , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) a nikoliv požadovat další důkazy po stěžovatelce.

Na závěr své ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud dotčené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušil.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je na tomto místě nucen konstatovat, že bližší obsah ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí, jakož i průběh soudního řízení před správními soudy (a předtím před finančními orgány) netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak rozporované rozhodnutí, tak i průběh procesu jsou účastníkům řízení známy, a to zvláště s ohledem na identický spor vedený u Ústavního soudu pod

sp. zn.

, v němž stěžovatelka naříkala zcela stejný postup správních orgánů i správních soudů, když jedinou odlišností je časové období, za které správní orgány (a posléze i správní soudy) neuznaly některé její daňově uznatelné náklady. Ve výše uvedeném řízení se jednalo o rok 2005, v nyní projednávané věci jde o daňově uznatelné náklady za rok 2007. Ústavní soud se s argumentací stěžovatelky, která je shodná i v nyní projednávané věci, neztotožnil a její návrh na zrušení příslušného rozhodnutí kasačního soudu ve svém usnesení ze dne 2. května 2012 odmítl jako zjevně neopodstatněný. Ústavní soud nemá důvod se od svých závěrů vyslovených v tomto usnesení jakkoli odchylovat ani zde, a proto na ně zcela odkazuje.

Ve světle řečeného tak Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 17. května 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu