Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 201/12

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti P. S., právně zastoupeného Mgr. Ing. Gabrielovu Milotovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Ostrava, Daliborova 648/38, směřující proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. března 2011, č.j. -574, a Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2011, č.j. -27, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo narušeno jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces, zakotvená v odstavci 1, v odstavci 3 a v odstavci 2d (dále jen ""), jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. ledna 2011, č.j. -499 byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy podle odstavce 1 , a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti roků. Odvolání stěžovatele Vrchní soud v Olomouci zamítl citovaným usnesením. Následné dovolání Nejvyšší soud odmítl.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že v jeho případě nastal extrémní nesoulad mezi právními závěry a skutkovými zjištěnými. Odvolací i dovolací soud vzaly za prokázaná skutková zjištění a odmítly se opravnými prostředky zabývat věcně, přestože při respektování formální logiky nelze z provedených důkazů dovodit vinu stěžovatele. Soudy pominuly důvodné pochybnosti, které ve věci existují. Následně uvedl rozpor, který existuje v hodnocení některých důkazů krajským soudem (pachová stopa, genetický materiál za nehty oběti, pominutí možnosti spáchání činu třetí osobou). S ohledem na uvedené okolnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí a spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (y ČR). Není obecným soudem dalšího stupně, není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem. Zabývá se správností hodnocení důkazů obecnými soudy pouze tehdy, zjistí-li, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces.

Stěžovatel v ústavní stížnosti zopakoval námitky, které užil již v řízení před soudem prvého stupně, s nimiž se však krajský soud vypořádal. Následně tyto námitky předložil i u soudu odvolacího, který je neshledal důvodnými a odvolání odmítl s odkazem na správnost postupu i závěrů, které krajský soud učinil. Zopakoval je i v dovolání, přičemž Nejvyšší soud konstatoval, že v rámci dovolání není možno domáhat se přezkumu skutkových zjištění, a současně konstatoval, že neshledal, že by v řízení před soudem prvého stupně shledal jakoukoliv vadu naplňující zákonné dovolací důvody.

Ústavní soud konstatuje, že soudy v rámci své rozhodovací činnosti dospěly k závěru, že sice neexistuje žádný přímý důkaz, který by svědčil o tom, že stěžovatel zavraždil svoji družku, avšak na základě jeho jednání a nepřímých, opakovaně zpochybňovaných důkazů, dospěly k závěru o jeho vině. Soudy v řízení postupovaly v souladu s procesními předpisy a svá rozhodnutí řádně a úplně odůvodnily.

Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, kterou by se již dříve soudy nezabývaly a která by svědčila o tom, že jejich postupem v jeho věci došlo k naříkaným zásahům do jeho základních práv. Z napadených rozhodnutí, jakož i ze spisu nalézacího soudu je patrné, že obecné soudy se věcí řádně zabývaly a na základě provedených důkazů dospěly k jednoznačnému závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu. Proto Ústavní soud neshledal tvrzený zásah.

Podle ustanovení písmeno a) senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. května 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu