Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1489/12

Ústavní soud rozhodl dne 10. května 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti společnosti DEMONTA Trade SE, IČ: 634 94 671, se sídlem Železná 492/16, 619 00 Brno, zastoupené JUDr. Milanem Kružíkem, CSc., advokátem se sídlem Příkop 2a, 604 27 Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2012 č. j. -276 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. července 2010 č. j. -242, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. července 2010 č. j. -242 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2012 č. j. -276 se odkládá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 23. dubna 2012 stěžovatelka napadla rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2010 č. j. -242, kterým tento soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že stěžovatelce (v dřívějším řízení v procesním postavení žalované) uložil povinnost zaplatit žalobci - společnosti SOLVE ONE LTD. částku 18 723 062,11 Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení a náklady řízení a domáhá se zrušení tohoto rozsudku. Současně stěžovatelka napadla i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2012 č. j. -276, jímž dovolací soud podle ustanovení a věty první řízení o dovolání stěžovatelky zastavil.

Spolu s návrhem na zrušení výše označených rozhodnutí stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odložil vykonatelnost ústavní stížností napadených rozhodnutí, což odůvodnila tím, že za probíhajícího exekučního řízení by vyplacení a převedení žalované částky do zahraničí vedlo ke zmaření možnosti získat toto plnění zpět i v případě úspěchu dalších procesních úkonů stěžovatelky, což by mělo značný negativní vliv na další činnost stěžovatelky.

Podle ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Ústavní soud po posouzení konkrétních okolností tohoto případu neshledal důvod, pro který by nemohlo být danému návrhu vyhověno. Není totiž zřejmé, že by odložením vykonatelnosti mohla vzniknout újma jiným osobám, přičemž újma, která stěžovatelce hrozí v případě, že se ústavní stížnost ukáže důvodnou, je poměrně značná; naopak veřejný zájem odkladem vykonatelnosti podstatným způsobem neutrpí. Ústavní soud však v této souvislosti zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím v žádném případě nemíní předjímat výsledek řízení ve věci samé.

Ústavní soud proto návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelností podle ustanovení vyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. května 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu