Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 261/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Mgr. J. V., zastoupeného Mgr. Evou Kolbekovou, advokátkou, AK se sídlem v Kladně, Saskova 1961, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2011 čj. -131 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 23. 1. 2012 se Mgr. J. V. (dále jen "ustanovený zástupce" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Praze (dále též jen "odvolací soud") vydané v řízení o náhradu škody ve výši 60 824 Kč, v němž byl ustanoveným zástupcem žalobce Ing. F. N.

II.

Z ústavní stížnosti, napadeného a jemu předcházejícího rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Ing. F. N. se v řízení před obecnými soudy domáhal náhrady škody ve výši 60 824 Kč a nemajetkové újmy v částce 939 176 Kč, celkem 1 000 000 Kč s příslušenstvím.

Dne 30. 6. 2011 Okresní soud v Kladně (dále jen "nalézací soud") ustanovenému zástupci přiznal odměnu za zastupování žalovaného ve výši 63 400 Kč, která mu měla být po právní moci rozhodnutí proplacena z rozpočtových prostředků nalézacího soudu.

Dne 22. 9. 2011 odvolací soud k odvolání ustanoveného zástupce usnesení nalézacího soudu ze dne 30. 6. 2011 změnil tak, že výše odměny a hotových výdajů za zastupování žalobce ohledně jeho požadavku na zaplacení náhrady škody ve výši 60 824 Kč činí částku 19 600 Kč, jinak usnesení potvrdil. V odůvodnění mj. uvedl, že předmětem řízení byla náhrada škody ve výši 60 824 Kč; druhý samostatný nárok, který v této věci žalobce uplatnil (na poskytnutí nemajetkové újmy v penězích ve výši 939 176 Kč) byl (na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2010 č. j. -108) řešen v samostatném řízení vedeném tímto soudem pod sp. zn. ; v tomto řízení tak musí být také o odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce samostatně rozhodováno (ve vztahu k tomuto nároku).

III.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že postup odvolacího soudu, který vycházel ze zcela odlišného právního a skutkového posouzení věci, než jak učinil nalézací soud, byl zásahem do základních práv. S odůvodněním napadeného rozhodnutí vyjádřil nesouhlas a tvrdil, že k "rozdělení" žalované částky a řízení došlo až na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2010, a proto mu jednoznačně za řízení před nalézacím soudem náležela odměna z tarifní hodnoty 1 000 000 Kč. Tímto postupem došlo k zásahu do práva zakotveného v d (dále jen " ") "s možným přesahem a porušením práva zakotveného v y." Bylo porušeno i právo na spravedlivý proces dle y tím, že neměl možnost se k novému posouzení věci odvolacím soudem jakkoliv vyjádřit; v této souvislosti poukázal na nález ze dne 21. 4. 2011

sp. zn.

.

IV.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nutno odmítnout jako zjevně neopodstatněnou z následujících důvodů.

Tvrzení stěžovatele o porušení y zaručujícího základní právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky je zjevně neopodstatněné, neboť toto základní právo příslušní jen zaměstnancům, jak plyne např. ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996 sp. zn. (ST 1/9 SbNU 471); srov. též Wagnerová, Šimíček, Langášek, Pospíšil a kolektiv: základních práv a svobod - Komentář, Wolters Kluwer ČR, 2012, str. 613, odst. 6.

Ústavní soud neshledal opodstatněným ani tvrzené porušení práva na spravedlivý proces vydáním tzv. překvapivého rozhodnutí, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zřetelně plyne, že o tomto nároku bude rozhodováno v řízení o poskytnutí nemajetkové újmy v penězích vedeném tímto soudem pod sp. zn. ; poukaz výše citovaný nález

sp. zn.

byl v daném souvislosti nepřípadný.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu