Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1247/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Janou Křenkovou, advokátkou se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká 74/2, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2010, (podle petitu ústavní stížnosti nesprávně 8. 9. 2010), sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, která byla podána jako poštovní zásilka dne 5. 4. 2012 (a téhož dne doručena elektronickou poštou), domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu, neboť jím měla být porušena jeho základní práva zakotvená v a y, , , a d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel byl napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně uznán vinným organizátorstvím trestného činu podvodu podle § 10 odst. 1 písm. a) k § 250 odst. 1 a 4 tr. zákona a - za uvedený trestný čin a za sbíhající se trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zákona, za nějž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 5. 2009, sp. zn. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem; současně Krajský soud v Brně zrušil výrok o trestu výše konkretizovaného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně.

Stěžovatel následně podal ministru spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona; přípisem ředitele odboru dohledu a stížností Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 1. 2012 byl vyrozuměn, že ministr spravedlnosti neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, a jeho podnět proto odložil.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Takovým rozhodnutím zde bylo shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu. Z odůvodnění ústavní stížnosti a výše konkretizovaného přípisu Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že stěžovatel podal podnět ke stížnosti pro porušení zákona "postupem odvolacího soudu" dne 15. 9. 2011 (s dodatkem ze dne 15. 11. 2009).

Z tohoto stěžovatelova procesního postupu je patrné, že s obsahem rozsudku, napadeného nyní projednávanou ústavní stížností byl již tehdy obeznámen (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 17. 7. 2008 a

sp. zn.

ze dne 19. 2. 2009). Jestliže ústavní stížnost byla podána až dne 5. 4. 2012, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle citovaného , a tudíž opožděně.

Stěžovatel se mýlí, jestliže počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti odvozuje ode dne doručení vyrozumění o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud ve své obecně přístupné judikatuře dává konstantně najevo, že za poslední prostředek, poskytovaný zákonem k ochraně práva, podnět ke stížnosti pro porušení zákona považovat nelze, neboť ani sama stížnost pro porušení zákona není opravným prostředkem, který by byl oprávněn podat stěžovatel (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 5. 1994, U 11/2 SbNU 219, dále např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 5. 2011). Za procesní prostředek k ochraně práva je tudíž možné mít jen ten procesní (opravný) instrument, jenž je v dispozici účastníka řízení, a není závislý na rozhodnutí (uvážení) jiného subjektu (příslušného státního orgánu).

V důsledku toho nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj