Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1290/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti M. B., zastoupeného Mgr. Janou Payne, advokátkou se sídlem Ovocný trh 1096/8, 117 19 Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. -98 ze dne 11. března 2011, a rozsudku Vrchního soudu v Praze, č. j. - 170 ze dne 19. ledna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i ustanovení Úmluvy, , a y.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti výše uvedeným soudním aktům ústavní stížností, aniž vyčerpal všechny relevantní procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytuje ( ). Z ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal proti shora označeným rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem a Vrchního soudu v Praze dovolání (viz str. 3 bod II ústavní stížnosti), o němž Nejvyšší soud dosud nerozhodl. Své rozhodnutí napadnout citovaná soudní rozhodnutí současně i ústavní stížností vysvětluje tím, že "současná právní úprava přípustnosti dovolání umožňuje, aby nastal případ, kdy dovolací soud neshledá dovolání důvodným (zamítnutí dovolání), avšak lhůta pro podání ústavní stížnosti v takovém případě plyne již od doručení Rozsudku II" (tj. rozsudku odvolacího soudu - pozn. ÚS). V takovém případě se prý výjimka upravená v ustanovení , o Ústavním soudu, v platném znění, neuplatní a následně podaná ústavní stížnost by mohla být považována za opožděnou. Z těchto důvodů má stěžovatel za to, že je dán prostor pro podání ústavní stížnosti současně s dovoláním.

Ústavní soud je však nucen konstatovat, že v souladu se svou ustálenou judikaturou již nevyčkává rozhodnutí dovolacího soudu o podaném mimořádném opravném prostředku, který může z důvodů záležejících na jeho uvážení odmítnout jako návrh nepřípustný, nýbrž ústavní stížnosti v takovém případě odmítá pro nepřípustnost jako návrhy předčasně podané (blíže k tomu viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I. s komentářem. Praha: ASPI, 2007, s. 376 bod 12 a s. 378 bod 18). Rozhodnutí o ústavní stížnosti v době, kdy dovolací soud o podaném opravném prostředku teprve rozhoduje, by bylo v příkrém rozporu s formální i materiální dimenzí subsidiarity ústavní stížnosti. Za daných okolností tak nelze ústavní stížnost podrobit meritornímu přezkumu. Ústavní soud však považuje za vhodné poznamenat, že odmítnutím předčasné ústavní stížnosti není stěžovatel zbaven práva obrátit se na Ústavní soud v případě, že Nejvyšší soud jeho námitky nevyslyší.

Ve světle řečeného Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle pro nepřípustnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 17. dubna 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj