Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 557/12

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. arch. M. T., zastoupeného JUDr. Pavlem Čapčuchem, advokátem se sídlem Orlí 18, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2011 č. j. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel napadl ústavní stížností ze dne 17. 2. 2012 (doručenou Ústavnímu soudu téhož dne) v záhlaví uvedené usnesení a domáhal se jeho zrušení s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v a d (dále jen " ").

Stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti ze dne 7. 3. 2012 poukázal na to, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě proti certifikátu autorizovaného inspektora vydanému ve smyslu ustanovení , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je nepřípustné; stejně je prý nepřípustný samotný přezkum certifikátu ve správním soudnictví dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V této souvislosti obsáhle vyvracel opačnou argumentaci obsaženou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010 sp. zn. . (Poznámka: Ústavní soud na tomto místě předznamenává, že další relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, včetně rozsudků vydaných v nyní posuzované věci stěžovatel, nezmínil.)

Městský soud v Praze napadeným usnesením ze dne 15. 11. 2011 č. j. přiznal odkladný účinek žalobě, kterou se žalobce Praha West Investment k.s. domáhal zrušení certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem, tj. stěžovatelem, dne 23. 3. 2010 pod č. j. 711007.

Ústavní soud v prvé řadě uvádí, že v prakticky totožných věcech stejného stěžovatele (srov.

sp. zn.

a

sp. zn.

) jeho ústavní stížnosti odmítl jako návrhy podané osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2011 č. j. -71, který dovodil, že certifikát autorizovaného inspektora oznámený stavebnímu úřadu dle je nutno považovat za správní akt zakládající veřejná subjektivní práva. Tu je namístě poznamenat (srov. i usnesení pod

sp. zn.

), že obsah předmětného (precizně odůvodněného) rozhodnutí je stěžovateli znám, proto na jeho odůvodnění pro stručnost odkazuje. Totéž se týká rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2011 č. j. -186, v němž tamní soud (krom dalšího) odkázal na rozsudek téhož soudu ze dne 25. 5. 2011 č. j. -81; v tom druhý senát v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010 č. j. -111, dospěl k závěru, že se v případě certifikátu autorizovaného inspektora jedná o veřejnoprávní správní akt. Uvedl, že nelze dospět k jinému závěru, než že tento veřejnoprávní správní akt spadá do definičního vymezení obsaženého v ustanovení , tedy pod legislativní zkratku "rozhodnutí" zde zakotvenou, neboť se nepochybně jedná o úkon, jímž se (za podmínky oznámení stavebnímu úřadu) zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Ústavní soud navíc zdůrazňuje, že rozhodnutí zastávající tentýž právní náhled nejsou v rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu osamocena (srov. dále např. rozsudky ze dne 24. 8. 2011 č. j. -182, ze dne 13. 10. 2011 č. j. -117).

Ústavní soud dále poukazuje na své stanovisko pod sp. zn. (In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 16. Vydání 1. Praha, C. H. Beck 2000, s. 372), na něž lze pro obecnou dostupnost v podrobnostech odkázat. Tam plénum Ústavního soudu zformulovalo závěr, že správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu; z povahy věci plyne, že není rozhodné, zda je podáním k Ústavnímu soudu napadeno rozhodnutí soudu ve věci samé, či jiné.

Ústavní soud připomíná, že substanciálním znakem ústavní stížnosti dle písm. d) y ČR a podle ustanovení , je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti je proto ten subjekt (fyzická a právnická osoba), jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. Jinak řečeno, aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti není tedy správní orgán rozhodující o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, případně takový subjekt, který je ze zákona oprávněn jako autorizovaný inspektor vydat veřejnosprávní akt (certifikát), jímž se - za podmínky oznámení stavebnímu úřadu - zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Poznámka: O autorizovaném inspektoru lze za těchto podmínek - ostatně ve shodě s Nejvyšším správním soudem - hovořit jako o subjektu, který je v postavení orgánu veřejné moci/správy sui generis. V řízení o správní žalobě proti certifikátu vydaného stěžovatelem (tj. autorizovaným inspektorem) mu proto logicky svědčí legitimace pasivní ( ).

Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že v případě stěžovatelem podané ústavní stížnosti se jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl [ ].

K žádosti navrhovatele, aby Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti přednostně, Ústavní soud uvádí, že o ústavní stížnosti rozhodl relativně rychle, bez zbytečného odkladu a nebylo tedy třeba daný návrh formalizovat; to platí zvláště za situace, kdy je ústavní stížnost Ústavní soudem odmítána pro zjevnou neoprávněnost stěžovatele podle výše citovaného ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj