Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2275/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci stěžovatelky S. P., právně zastoupené advokátkou Mgr. Martinou Novákovou, Mošnerova 16a, Olomouc, proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. a usnesení téhož soudu ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 2. 8. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a po odstranění vytčených vad konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelka ve svém návrhu uvádí, že Okresní soud v Prostějově vydal dne 29. 7. 2009 elektronický platební rozkaz sp. zn. , jímž jí uložil zaplatit částku 1015,- Kč se 7% úrokem z prodlení ročně od 12. 10. 2008 do zaplacení a aby zaplatila i náklady nalézacího řízení ve výši 8.154,- Kč. Toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 1. 9. 2009. Následně byla usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. nařízena exekuce. Proti usnesení o nařízení exekuce si stěžovatelka podala odvolání, neboť měla místo původních 1.015,- Kč platit 26.191,- Kč, což považovala za rozporné s dobrými mravy. Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným usnesením sp. zn. usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce potvrdil. Dále stěžovatelka navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Okresní soud v Prostějově tento návrh zamítl a Krajský soud v Brně jej pak ústavní stížností napadeným usnesením sp. zn. potvrdil.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že společnost ARGEMONT INVEST, s. r. o., není subjektem oprávněným k podání návrhu na nařízení exekuce. Stěžovatelka nebyla schopna se v předmětném řízení odpovídajícím způsobem hájit, a proto jí měl být ustanoven zástupce. Vymáhat na stěžovatelce částku 26.191,- Kč místo původních 1.015,- Kč považuje stěžovatelka za rozporné s dobrými mravy.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatele neshledal.

Napadá-li stěžovatelka usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. , nutno konstatovat, že z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že jí toto rozhodnutí bylo řádně doručeno dne 1. 9. 2009 s tím, že odpor proti němu i přes řádné poučení podán nebyl. Z toho důvodu nezbývá, než předmětnou ústavní stížnost ve vztahu k tomuto usnesení v souladu s ustanovením odmítnout pro nepřípustnost.

Dle náhledu Ústavního soudu nelze v napadeném usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. , jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. o neustanovení zástupce z řad advokátů, dohledat protiústavnost. Důvodem je pak především ta skutečnost, že citovaný krajský soud se v odůvodnění řádně zabývá podmínkami pro ustanovení právního zástupce. Zde je třeba poukázat především na to, že k ustanovení právního zástupce nedochází k žádosti účastníka řízení vždy, ale jen a pouze v těch případech, kdy jsou naplněny podmínky pro takový postup. Jednou z podmínek, jak ostatně uvádí i krajský soud v napadeném usnesení, je, že účastník řízení sám není schopen se v dané věci hájit. Obecné soudy se zabývaly tím, zda je účastnice schopna se sama hájit, načež dospěly k závěru, že tomu tak je, a to právě s ohledem na konkrétní právní úkony ve věci učiněné. Nelze mít tedy za to, že by krajský soud svým postupem vybočil z kautel spravedlivého procesu.

Napadá-li stěžovatelka též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. , jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. o nařízení exekuce, nelze se ztotožnit s námitkou, že by stěžovatelka nevěděla, z jakého důvodu je proti ní vedena exekuce. Ve výroku napadeného usnesení je uveden odkaz na elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. , který byl stěžovatelce prokazatelně doručen dne 1. 9. 2009. Namítá-li stěžovatelka neadekvátnost mezi výší jistiny a vymáhané částky, je třeba uvést, že dle pravomocného elektronického platebního rozkazu by měla platit jistinu ve výši 1.015,- Kč se 7% úrokem z prodlení od 12. 10. 2008 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 8.154,- Kč, tj. soudní poplatek ve výši 300,- Kč a náklady právního zastoupení včetně DPH ve výši 7.854,- Kč, z toho DPH 1.254,- Kč. Nepoměr mezi výší jistiny a náklady právního zastoupení je zjevný, nicméně za situace, kdy je ústavní stížnost ve vztahu k usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. nepřípustná, lze pro futuro toliko příslušnému okresnímu soudu zmínit nově vznikající judikaturu obecných soudů v obdobných věcech, k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu

dostupném na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než aby předmětný návrh ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu