Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 428/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. B., zastoupeného JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Klatovy, Komenského 4, proti usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2011 č. j. -188 a Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. 8. 2011 č. j. -153, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení obecných soudů proto, že podle jeho názoru porušují jeho právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 d.

Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že v řízení, v němž se žalobci Š. E., Ing. W. S., J. S. a J. P. domáhají určení, že usnesení valné hromady občanského sdružení JISTOTA A BUDOUCNOST (dále jen "občanské sdružení") o jeho dobrovolném rozpuštění je v rozporu se zákonem a odporuje stanovám, okresní soud v záhlaví označeným usnesením ustanovil žalovanému občanskému sdružení - odkazuje na ustanovení - opatrovníka (advokáta JUDr. R. Š.) s odůvodněním, že "žalovaný se v místě svého sídla nenacházel".

K odvolání stěžovatele jako předsedy občanského sdružení a členů jeho výboru krajský soud rovněž napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Vysvětlil, že bylo-li by důvodné žalobní tvrzení, zřejmě by neobstál názor, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení; pakliže mu pak nebylo možné "i vzhledem k jeho výmazu z rejstříku Ministerstva vnitra ČR" doručovat, byl mu podle opatrovník ustanoven opodstatněně.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje přesvědčení, že občanské sdružení zaniklo dobrovolným rozpuštěním, a tím pozbylo právní i procesní subjektivitu, pročež mělo být řízení zastaveno. Jestliže by i přesto procesní subjektivitu mělo, bylo občanskému sdružení ustanovením opatrovníka upřeno právo jednat před soudem, neboť k tomu bylo oprávněno jeho prostřednictvím, jakožto (posledního) předsedy. Zasílání korespondence na adresu bývalého sídla sdružení v situaci, kdy soud ví o jeho zániku, se stěžovateli jeví jako "příliš formalistický přístup, jež výrazně krátí zúčastněné na procesních právech".

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ve smyslu ustanovení je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle písm. d) y podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Aniž by byla uvažována otázka zániku občanského sdružení a potažmo jeho procesní subjektivity, rozhodnou je okolnost, že subjektem, jehož právo mohlo být rozhodnutím o ustanovení opatrovníka dotčeno, je občanské sdružení, a nikoli jeho předseda, který za něj toliko jedná [ ].

Jestliže napadená rozhodnutí nejsou způsobilá zasáhnout do stěžovatelova práva na spravedlivý proces, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti.

To se s nevýznamnými modifikacemi uplatní v dané věci i tehdy, bude-li připuštěno, že v řízeních, jejichž předmět vychází ze žalobního zpochybnění podmínek zániku občanského sdružení, je jejich účastníkem (s plnými procesními právy) i "zaniklé" sdružení, a oprávněnými za ně jednat jsou pak ti, kteří jimi byli předtím (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004 sp. zn. ).

Je tomu tak proto, že ustanovení opatrovníka podle představuje opatření věcně i časově omezené, podmíněné co do svého procesního působení trváním podmínek, jež k takovému ustanovení vedly; pakliže odpadnou (kupříkladu postupy podle ), pozbude ustanovení opatrovníka - bez dalšího - účinnosti.

Jako ústavní stížnost podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou ji Ústavní soud podle ustanovení soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj