Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3834/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu G. M. G., právně zastoupené Mgr. Ing. Josefem Chlubnou, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 1963, směřující proti nespecifikovanému rozhodnutí Vězeňské služby České republiky o přeřazení do třetí prostupné skupiny vnitřní diferenciace, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), se navrhovatelka domáhala zrušení nespecifikovaného rozhodnutí, kterým mělo dojít k jejímu přeřazení do třetí prostupné skupiny vnitřní diferenciace. Jak ve svém podání uvedla, byla rozhodnutím ředitele věznice Opava ze dne 1. listopadu 2011, přeřazena ze třetí do druhé prostupné skupiny vnitřní diferenciace. S tímto rozhodnutím byla seznámena, což stvrdila podpisem. Dne 30. listopadu 2011 se seznámila se svým hodnocením, vypracovaným za účelem rozhodnutí o žádosti navrhovatelky o přeřazení do věznice s mírnějším režimem. Následně byla navrhovatelka dne 1. prosince 2011 přemístěna do věznice ve Světlé nad Sázavou a dne 6. prosince 2011 byla vychovatelkou nástupního oddělení uvědoměna o svém přeřazení ze třetí do druhé prostupné skupiny vnitřní diferenciace.

Navrhovatelka namítala, že pokud byla převedena ze třetí prostupné skupiny vnitřní diferenciace do druhé ve věznici v Opavě, a bezprostředně po přemístění i ve věznici ve Světlé nad Sázavou, muselo ještě za jejího pobytu ve věznici v Opavě dojít k přeřazení ze druhé prostupné skupiny vnitřní diferenciace do třetí. K takovému kroku však neexistoval žádný důvod a navrhovatelka ani nebyla s žádným takovým rozhodnutím seznámena. Popsaným postupem jí tak byla prodloužena doba, která je nezbytná pro získání nároku na přeřazení do první prostupné skupiny vnitřní diferenciace o jeden měsíc. Tím byla zkrácena ve svých nespecifikovaných právech, neboť přeřazování mezi jednotlivými prostupnými skupinami vnitřní diferenciace je upraveno v ustanovení , kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Podle představuje, podle písm. d)y, ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti přitom není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález

sp. zn.

(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tedy představuje ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení .

Ústavní soud však neshledal v projednávané věci, že by nyní taková výjimečná okolnost nastala. Podle ustanovení odstavce 2 písmene e) , o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu se trest vykonává, dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu. Pokud v případě navrhovatelky mělo dojít k porušení právní normy při rozhodování o přeřazení navrhovatelky v průběhu výkonu trestu mezi jednotlivými prostupnými skupinami vnitřní diferenciace, bylo k prověření této věci příslušné Krajské státní zastupitelství v Ostravě. Nic však nenasvědčuje, že by navrhovatelka své podání směřovala k příslušnému orgánu veřejné moci, a proto Ústavní soud její podání posoudil jako předčasné.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2012

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka