Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 274/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. L. J., zastoupeného Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem, AK se sídlem Mírové náměstí 157/30, PS-128, 412 01 Litoměřice, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech č. j. ZT 578/2011-28 ze dne 1. 12. 2011 a usnesení Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti, č. j. OKFK-94-44/2011-200204 ze dne 27. 10. 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v , a d (dále jen " ") a y domáhal zrušení shora označených usnesení o zahájení trestního stíhání.

Stěžovatel, který je soudcem Okresního soudu v Litoměřicích, uvedl, že je proti němu vedeno trestní stíhání nezákonně, neboť jeho osoba nebyla náležitě a ve shodě se zákonem identifikována. Prezident České republiky sice udělil souhlas s trestním stíháním soudce Okresního soudu v Litoměřicích shodného titulu a jména, avšak odlišného data narození a bydliště, z čehož stěžovatel dovodil, že souhlas s trestním stíháním jeho osoby nebyl vydán; chybné údaje obsahovalo i usnesení o zahájení trestního stíhání. Orgány činné v trestním řízení se sice pokusily identifikační údaje opravit, jejich postup však stěžovatel odmítl akceptovat s poukazem na ustanovení § 120, § 134 a § 138 tr. řádu, podle kterých musí být obviněný v usnesení o zahájení trestního stíhání označen, kromě dalšího, údajem dne a místa narození a bydliště.

Z napadených usnesení připojených k ústavní stížnosti vyplynulo, že Policie České republiky zahájila trestní stíhání JUDr. L. J., soudce Okresního soudu v Litoměřicích, jako obviněného ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit při výkonu funkce soudce, resp. v souvislosti s výkonem této funkce, skutky popsanými ve výroku usnesení policejního orgánu. Podle odůvodnění usnesení prezident republiky rozhodnutím ze dne 24. 10. 2011 udělil souhlas s trestním stíháním soudce Okresního soudu v Litoměřicích JUDr. L. J.

Stížnost stěžovatele státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech zamítl. Potvrdil, že osoba obviněného byla jednoznačně identifikována jeho titulem, jménem a příjmením a funkcí soudce Okresního soudu v Litoměřicích s tím, že soudce JUDr. L. J. je nejen jediným soudcem tohoto jména a příjmení působícím na Okresním soudě v Litoměřicích, ale i jediným soudcem tohoto jména a příjmení v České republice. Argument dostatečné individualizace obviněného tak lze uplatnit i proti námitce, že rozhodnutí prezidenta republiky bylo vydáno na neexistujícího soudce. Státní zástupce rovněž poukázal na to, že obviněný na přímý dotaz policejního orgánu připustil, že jednání v popisu skutku se týká jeho osoby a že se nachází v procesním postavení obviněného.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve své dosavadní rozhodovací praxi se Ústavní soud opakovaně vyjádřil k otázce ústavněprávní způsobilosti přezkumu rozhodnutí o zahájení trestního stíhání tak, že akcentoval svoji zdrženlivost při zásazích do samotného počátku trestního stíhání a oprávnění zasáhnout spojoval pouze se situacemi, kdy došlo k porušení základních práv a svobod, které nebylo možno odčinit jinak, zejména v případech vzetí do vazby. V obecné rovině pak mnohokrát zdůraznil, že ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení považuje, snad s výjimkou zcela mimořádné situace, za zcela nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 2. 2004 U 4/32 SbNU 467). Pokud Ústavní soud přistoupil ke zrušení usnesení státního zástupce, týkající se stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, učinil tak zcela výjimečně z důvodu absence dostatečného odůvodnění; i za takové situace však zdůraznil, že mu z hlediska vytýčených pravomocí nepřísluší takové rozhodnutí jakkoli přezkoumávat po věcné (meritorní) stránce a vyjadřovat se k opodstatněnosti toho kterého trestního stíhání (srov. nález

sp. zn.

ze dne 3. 7. 2003 N 105/30 SbNU 471). Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy nutno vykládat přísně restriktivním způsobem.

V projednávané věci Ústavní soud neshledal pochybení, které by odůvodnilo jeho mimořádný zásah. Stěžovatelův poukaz na zákonný požadavek označení obviněného v usnesení o zahájení trestního stíhání stejnými údaji, které musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku, tj. (správným) dnem a místem narození a bydlištěm, což usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání stěžovatele nesplňovalo, nebyl schopen zpochybnit legalitu rozhodnutí a přivodit ingerenci Ústavního soudu, a to ani z pohledu kautel obsažených v větě první y. Policejní orgán v souladu s ustanovením tr. řádu rozvedl konkrétní skutečnosti, na jejich základě nabyl podezření, že byla spáchána trestná činnost a že se jí v popsaném rozsahu dopustil právě stěžovatel. Nezaměnitelnost stěžovatele jako konkrétní a určité osoby podezřelé ze spáchání trestné činnosti byla jednoznačně dána jeho jménem, příjmením, akademickým titulem a funkcí soudce konkrétního soudu, což ostatně stěžovatel nikterak nezpochybnil. Ústavní soud po zjištění, že státní zástupce přezkoumal stížností napadené rozhodnutí policejního orgánu, se se vznesenými námitkami vypořádal, v reakci na ně vyložil, na základě jakých zjištění měly orgány činné v trestním řízení za zcela prokázané, že osoba stěžovatele nebyla zaměněna za osobou jinou, a ve svém usnesení již uvedl správné údaje o stěžovatelově datu narození a bydlišti, dospěl k závěru, že napadená rozhodnutí nenasvědčují libovůli orgánů činných v trestním řízení při rozhodování a tvrzenému porušení práv stěžovatele zakotvených v y.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. března 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu