Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 142/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti I. Š., zastoupené Mgr. Markem Vlkem, advokátem advokátní kanceláře v Přerově, Drahlovského 871/17, proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 25. 10. 2011 č.j. -91 a usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. 8. 2011 č.j. -62, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými byla zavázána uhradit náklady řízení celkové výši 3 194 Kč (oprávněnému 2000 Kč a státu 1 194 Kč). Ve věci došlo k zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, přičemž náklady řízení představovaly částku vynaloženou v souvislosti s otevřením nemovitosti, kde se měly nacházet věci povinné (stěžovatelky).

Stěžovatelka namítá, že ve věci nemělo být aplikováno ustanovení a , neboť nezavinila zastavení výkonu rozhodnutí. Soudy se nezabývaly tím, že je nemajetná, jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a státu proto neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. Dále je přesvědčena, že měla mít možnost se vyjádřit k provedenému vyúčtování.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadenými rozhodnutími z hlediska kompetencí daných mu u ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, a dospěl k závěru, že není opodstatněná.

Ústavní soud zdůrazňuje, že ve své rozhodovací praxi, týkající se otázky náhrady nákladů, opakovaně konstatoval, že tato problematika, jakkoliv se může účastníka řízení subjektivně dotknout, nemůže být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení nedosahuje intenzity představující porušení základních práv a svobod (otázka náhrady nákladů řízení by mohla nabýt ústavněprávní dimenzi pouze výjimečně v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení).

Ústavní soud zdůrazňuje, že neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí a jeho úkolem není zjišťovat, měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů, spočívající většinou právě v oblasti podústavního práva, ale zjistit, zda nedošlo k zásahu takové intenzity, která již zakládá porušení základních práv nebo svobod účastníka řízení. Jak je zřejmé z dosavadní judikatury Ústavního soudu, v případech, kdy je spor veden o bagatelní částku (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí), je ústavní stížnost vyloučena, neboť už vzhledem k chybějící hrozbě závažné újmy rozhodnutí není způsobilé porušit základní práva a svobody.

S ohledem na uvedené byl návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 2012

Stanislav Balík

předseda senátu