Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 636/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu J. K., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. prosince 2011, č.j. -172, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, zakotvené v d (dále jen ""), a právo na zákonného soudce zakotvené v y

Toto podání postoupil Ústavnímu soudu ve lhůtě Krajský soud v Praze, spolu se spisem sp. zn. . Následně bylo předmětné podání (27.2.2012) doplněno z datové schránky advokáta Mgr. S. N., aniž by byla předložena jeho plná moc k zastupování před Ústavním soudem a v průběhu řízení před Ústavním soudem tato vada zhojena nebyla.

Navrhovatel se tedy domáhal zrušení rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti, pro neuhrazení soudního poplatku za kasační stížnost.

Z podání, jakož i ze soudního spisu je patrné, že žalobu navrhovatele Krajský soud v Praze původně vedl pod sp. zn. . Poté, co se navrhovatel nebyl osvobozen od soudního poplatku (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2011, č.j. -41; a odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2011, č.j. -60), tento uhradil. Následně však byla věc, s ohledem na předmět řízení a v souladu s příslušnou judikaturou Vrchního soudu v Praze, posouzena jako správní žaloba a byla postoupena správnímu úseku Krajského soudu v Praze (č.l. 96), kde jí byla přiřazena sp. zn. . Dne 30. března 2011 bylo pod č.j. -124, vydáno usnesení, jímž byla věc postoupena místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel kasační stížnost a domáhal se osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. června 2011, č.j. -139, tento požadavek odmítl a následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. října 2011, č.j. -159. S ohledem na neosvobození od soudního poplatku a jeho neuhrazení navrhovatelem, vydal Krajský soud v Praze napadené usnesení, proti kterému byla přípustná kasační stížnost. Tuto navrhovatel nepodal a namísto toho podal ústavní stížnost.

Podle představuje, podle písm. d)y, ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti přitom není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález

sp. zn.

(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tedy představuje ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení . Ústavní soud v projednávané věci však neshledal, že by nyní taková výjimečná okolnost nastala.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2012

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka