Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 670/12

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. et Ing. Petrem Prchalem, advokátem, se sídlem v Praze, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti č. j. 1475/2010-MOT-T/42 ze dne 9. února 2012, a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 26. října 2011, spojené s návrhem na zrušení § 399 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za účasti 1) Ministerstva spravedlnosti a 2) Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti č. j. 1475/2010-MOT-T/42 ze dne 9. února 2012 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal proti výše uvedeným rozhodnutím ústavní stížnost, neboť v nich spatřuje porušení svých základních práv a svobod zakotvených v , , , d (dále " "), a a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva"), a Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

V ústavní stížnosti uvedl, že v tuzemsku s rodinou legálně pobýval od 6. prosince 2010. Dříve byl členem poradního orgánu prezidenta Gruzie Ševarnadzeho a později kritizoval vládu současného prezidenta Gruzie Saakašviliho. Následně byl gruzínským oligarchou A. C., patřícím do okruhu Saakašviliho příznivců, obviněn ze zpronevěry, což stěžovatel popírá. Orgány Gruzie byl v tomto trestním řízení vydán na stěžovatele mezinárodní zatykač. V případě vydání k trestnímu stíhání do Gruzie nelze očekávat, že mu bude zajištěn spravedlivý a nestranný proces. Poukazuje rovněž na zprávy nevládních organizací o stavu lidských práv v Gruzii, ze kterých plyne nedostatek záruk spravedlivého procesu, politická perzekuce a kritický stav vězeňství.

Případné vyhovující rozhodnutí Ústavního soudu by pro stěžovatele nemělo fakticky žádný význam, došlo-li by již v mezidobí k realizaci vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Gruzie. Naopak pozdržení extradice není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem a nezpůsobí újmu jiným osobám. Proto stěžovatel s ústavní stížností spojil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti.

Ústavní soud může podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Řízení o vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Gruzie je již v takové fázi, kdy extradice může být kdykoliv realizována. I případný (následně vydaný) vyhovující nález Ústavního soudu by tedy z hlediska faktické situace stěžovatele nevyvolal žádný účinek. Ústavní soud má rovněž za to, že určité oddálení extradice není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem a nezpůsobí nepoměrně větší újmu žádným jiným (třetím) osobám.

Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. března 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu