Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 346/12

Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele JUDr. P. Z., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem se sídlem Kamlerova 795, 251 01 Říčany, o ústavní stížnosti proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 20. prosince 2011 sp. zn. vydanému Okresním soudem Praha-východ a proti jinému zásahu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl postup orgánů činných v trestním řízení, přičemž brojil jednak proti svému zadržení a úkonům s ním spjatým, jednak proti příkazu k domovní prohlídce označenému v záhlaví. Tvrdil, že předmětnými úkony byl dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v , 2, 3, , a d (dále jen " ").

Stěžovatel ve svém návrhu podrobně zrekapituloval relevantní judikaturu Ústavního soudu a rozvedl výhrady, na základě nichž se neztotožňuje s náhledem orgánů činných v trestním řízení, pokud se týče naplnění podmínek předpokládaných zákonem zejména v § 76 odst. 1 ve spojení s § 67 trestního řádu a § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu. Učinil tak i v konfrontaci s jednotlivými konkrétními aspekty realizace domovní prohlídky, resp. zpětným srovnáním obsahu odůvodnění příkazu k domovní prohlídce a obsahu její následné vlastní realizace. V důsledku svých stížnostních námitek domáhal se posléze stěžovatel, aby Ústavní soud nálezem 1) konstatoval, že v záhlaví označeným příkazem k domovní prohlídce byla porušena jeho základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, na nedotknutelnost obydlí a na důvěrnost soukromých písemností zakotvená v , a y, 2) citovaný příkaz zrušil, 3) konstatoval, že předchozím souhlasem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze k zadržení stěžovatele, vydaným dne 19. prosince 2011, bylo porušeno jeho základní právo podle věta prvá y, 4) tento souhlas "zrušil", a konečně 5) konstatoval, že zadržením stěžovatele dne 21. prosince 2011 ve 12.30 hod. a provedením úkonů k získání daktyloskopických stop, vzorků DNA a fotodokumentace pro policejní účely a jejich zařazení do trestního spisu a do evidence kriminalistického u bylo porušeno jeho základní právo podle y.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud opakovaně konstatoval, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých), a to rovněž ve fázi před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání [§ 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu], může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§ 160 odst. 4 trestního řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§ 83 odst. 1 al. 2 trestního řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

).

V nálezu

sp. zn.

Ústavní soud na tuto judikaturu navázal. Provedl současně její zpřesnění s tím, že pod aspektem kautel plynoucích z ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost obydlí a postulátu seznatelnosti kvalifikace domovní prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu uvedl: "Pokud ... nedošlo dosud k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, již samotný příkaz k provedení domovní prohlídky, jakožto nezbytný právní základ k její realizaci, musel být v předmětném trestním řízení tudíž vydán s odůvodněním i toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 trestního řádu) ... Pakliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, trpí příkaz k domovní prohlídce závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva ... bezprostředně dotýká."

Stěžovatelem napadený příkaz k domovní prohlídce je z pohledu uvedených kautel v nezbytném rozsahu přezkoumatelným způsobem odůvodněn, a to včetně toho, proč soud dospěl k závěru o kvalifikaci předmětného úkonu jako neodkladného. Logicky vedené úvahy soudu se pohybují v rámci argumentačního pole vymezeného konstelací, v níž se trestní řízení nalézá a jež je v odůvodnění příkazu blíže popsána ( , , a y ČR); na jeho obsah postačí takto jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ( y ČR) odkázat.

O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se v daném případě tudíž v důsledku uvedeného závěru evidentně nejedná (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci

sp. zn.

,

,

,

a další).

Shodný závěr připíná se co do otázky naplnění zákonných podmínek ke kritice stěžovatele vedené k jeho zadržení policejním orgánem. Vyjádřil-li své přesvědčení, že zde nebyly dány důvody vazby, nutno (přiměřeně) připomenout, že dle judikatury Ústavního soudu k naplnění zákonného důvodu vzetí do vazby, a tím i k ústavněprávně udržitelnému jejímu odůvodnění, může postačovat, v závislosti na individuálních okolnostech konkrétního případu, i určitá objektivní konstelace, která zahrnuje ... i všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, včetně stadia vyšetřování (srov. např. nálezy

sp. zn.

,

,

,

).

Ve vztahu k výhradám petitem návrhu nepokrytým a nemajícím tedy k němu z pohledu kontextuálního posouzení bezprostřední relevantní vztah nutno říci, že se jimi nebylo lze z tohoto důvodu zabývat (srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

). Námitky, jež jsou spjaty s vlastní realizací domovní prohlídky, proto Ústavní soud předmětem svých úvah neučinil.

Pro uvedené byl návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu