Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 324/12

Ústavní soud rozhodl dne 23. února 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. J. R., 2. P. R. a 3. J. D., všech zastoupených Mgr. Jarmilou Grumlovou, advokátkou v Kolíně 3, Politických vězňů 98, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2011 č. j. -93 a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 22. 11. 2010 č. j. -45, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelé navrhli zrušení shora označených rozsudků vydaných v řízení o zaplacení 255.000,- Kč s příslušenstvím. Podle stěžovatelů obecné soudy jejich věc nesprávně posoudily, na základě zjištěného skutkového stavu dospěly k nesprávnému právnímu názoru, v řízení neprovedly řádné dokazování a napadená rozhodnutí nejsou odůvodněna v souladu se zákonem. Svou polemiku s rozhodnutími uzavřeli tvrzením, že postupem obecných soudů došlo k porušení d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Napadená rozhodnutí jsou dle stěžovatelů také v rozporu s y ČR.

Po přezkoumání napadených rozsudků dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Její podstatou je opětovná polemika stěžovatelů se skutkovými zjištěními a právními závěry obecných soudů.

Tvrzení stěžovatelů o rozporu uvedených rozsudků se zákonem a judikaturou a o jejich protiústavnosti neodpovídá skutečnosti, což vyplývá z jejich obsahu. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Mělníku zamítl žalobu stěžovatelů, kterou se domáhali proti žalované zaplacení 255.000,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Potvrdil přitom právní závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené mezi účastníky řízení před obecnými soudy. Okresní i krajský soud řádně a srozumitelně objasnily i své další právní závěry ohledně posouzení otázky bezdůvodného obohacení a nedostatku aktivní věcně legitimace stěžovatele 2. a 3. Obecné soudy obou stupňů vyšly z dostatečně zjištěného skutkového stavu a vyvodily právní závěry, které náležitě a pečlivě odůvodnily. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení základních práv stěžovatelů, není v jeho kompetenci, aby přehodnocoval závěry okresního a krajského soudu v konkrétních detailech sporu. V jednotlivostech lze odkázat na podrobná odůvodnění napadených rozhodnutí a není třeba z nich zde cokoli opakovat či zdůrazňovat. Pokud stěžovatelé nesouhlasí se závěry obecných soudů, nezakládá to automaticky odůvodněnost ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu