Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 373/12

Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké ve věci navrhovatele Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, IČ 26653486, občanské sdružení se sídlem U Luhu 23, Brno-Kníničky, zastoupeného Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem Brno, Dvořákova 13, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 20. října 2011 č. j. -83 a Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2011 č. j. -54, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v a 5, a 2d. Poukázal na podanou žádost o poskytnutí informací, adresovanou dne 18. 10. 2008 Radě Jihomoravského kraje, prostřednictvím které se domáhal vydání kopií veškeré korespondence Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Zastupitelstva a Rady Jihomoravského kraje, jeho hejtmana a náměstka hejtmana, jakož i korespondence členů dozorčí rady a. s. Thermal Pasohlávky s touto společností, vše za dobu od 1. 7. 2007, dále pak kopií korespondence všech jmenovaných s obcí Pasohlávky, s Regionální radou regionu soudržnosti jihovýchod a s Ministerstvem pro místní rozvoj za období od 1. 10. 2007. Poněvadž uvedené žádosti nebylo řádně vyhověno, zprávu obdržel pouze od Krajského úřadu Jihomoravského kraje, obrátil se na Ministerstvo vnitra, které však postup jmenovaného úřadu potvrdilo. Pro uvedené se obrátil na Městský soud v Praze se žádostí o zrušení rozhodnutí ministerstva, rozsudkem ze dne 24. 2. 2011 byla žaloba zamítnuta. Nejvyšší správní soud pak rozsudkem ze dne 20. 10. 2011 podanou kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze zamítl. V odůvodnění výroku odkázal na svou judikaturu týkající se zákona o svobodném přístupu k informacím a na usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2011, vydané ve věci

sp. zn.

, v němž byl mj. učiněn výklad d. S takovým výkladem označeného a zákona o svobodném přístupu k informacím, jak jej předestřely i správní orgány a správní soud, však stěžovatel nesouhlasí, a proto podstatou jeho ústavní stížnosti je "přehodnocení právní otázky povinného subjektu k poskytnutí informace vztahující se k jeho působnosti, rozsahu a úplnosti poskytnutých informací." V návrhu dále vyslovil přesvědčení, že citovaná ustanovení za subjekty povinné k poskytování informací považují každý jednotlivý orgán každého samosprávného celku a toto své přesvědčení obsáhle vyložil s tím, že tak mj. učinil i v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, který svým zamítavým rozhodnutím nepřípustně zasáhl do jeho práva na informace.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud kasační stížností napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze v souladu s a 3 přezkoumal a opodstatněně ji zamítl. V odůvodnění rozhodnutí, s poukazem na svou citovanou judikaturu týkající se práva vyřídit žádost o poskytnutí informací podle orgány samosprávných celků a na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, se Nejvyšší správní soud vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami v kasační stížnosti uplatněnými, jež jsou shodné s námitkami uplatněnými v ústavní stížnosti - proto lze v dalším na ně odkázat. Je třeba dodat, že stěžovatel se svým návrhem opakovaně pokoušel polemizovat se stabilizovaným konformním výkladem zákona o svobodném přístupu k informacím, což již konstatoval i Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí o ústavní stížnosti téhož navrhovatele ve věci

sp. zn.

, vztahující se k právu a k povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy k poskytování informací dle

Pro výše uvedená zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2012

Jiří Nykodým

předseda senátu Ústavního soudu