Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 269/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele F. T., proti postupu České správy sociálního zabezpečení ve věci č. 490 106 088, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem označeným jako ústavní stížnost se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud "posoudil" situaci ohledně výše jeho starobního důchodu, který mu byl přiznán Českou správou sociálního zabezpečení.

Z listin připojených navrhovatelem k ústavní stížnosti se podává, že rozhodnutím ze dne 27. 1. 2011, č. 490 106 088, zamítla Česká správa sociálního zabezpečení žádost navrhovatele o zvýšení starobního důchodu a to "pro nesplnění podmínek , o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů".

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 4. 2011, č. j. 490 106 088/315-LB, byly (s podrobným zdůvodněním) zamítnuty jeho námitky, které proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 27. 1. 2011 podal a dostalo se mu řádného poučení, že může proti tomuto rozhodnutí podat žalobu dle , , a to včetně lhůty a místa k jejímu podání.

Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že navrhovatel správní žalobu proti výše označeným rozhodnutím správního orgánu nepodal.

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d)y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. .

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti, se může žalobou ve správním soudnictví domáhat zrušení takového rozhodnutí, event. vyslovení jeho nicotnosti ( ). Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i ten účastník řízení před správním orgánem, jemuž se nedostalo rozhodnutí dle , avšak tvrdí, že byl postupem správního orgánu krácen na právech, jež mu příslušejí takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ( ).

I zde proto platí, že byla-li stěžovateli otevřena možnost užití procesního prostředku k ochraně jeho práva, jmenovitě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle , o níž byl správním orgánem řádně poučen, je ústavní stížnost zjevně podána za situace, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení .

O výjimečné okolnosti, za kterých podle není nezbytné vyčerpat všechny procesní prostředky, zde přitom nejde.

Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel vznesl předmětný požadavek mimo zastoupení advokátem ve smyslu ustanovení , leč k odstranění této vady jej nevyzýval, neboť ani její náprava by nic nemohla změnit na tom, že odpovídající návrh není způsobilý meritorního projednání.

Z výše vyložených důvodů nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj