Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 216/12

Ústavní soud rozhodl dne 2. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky J. Z., zastoupené JUDr. Petrem Elšíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. listopadu 2011 č. j. -263, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše citovaného rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud odmítl její dovolání, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 25. ledna 2011 č. j. -225, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách o nařízení výkonu rozhodnutí. Uvedla, že se postupem a rozhodnutím dovolacího soudu cítí dotčena v právu na spravedlivý proces, zakotveném v d a poněvadž k odmítnutí dovolání došlo uplatněním ustanovení čl. II. bodu 12 , navrhla současně jeho zrušení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení, kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání pro jeho nepřípustnost, zásah do práva, jehož se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně s poukazem na čl. II. bodu 12 , jímž došlo ke změně () konstatoval, že podle uvedeného přechodného ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů (včetně ), není dovolání stěžovatelky proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přípustné s ohledem na dobu vydání napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové dne 25. ledna 2011, což je po skončení účinnosti (tj. po 30. červnu 2009) dříve platného ustanovení až f), umožňujícího mj. podat dovolání i proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů]. Návrhem na zrušení dovolacím soudem použitého přechodného ustanovení, vztahujícího se k předmětné věci, se po odmítnutí ústavní stížnosti pro její neopodstatněnost nelze zabývat [, , ve znění pozdějších předpisů]. Nutno dodat, že od 1. 7. 2009 nabyl účinnosti , čímž došlo ke změně - v obsahu tak, že již s přípustností dovolání proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nepočítá a možnost takového dovolání tedy nezakotvuje. Proto pro absenci předmětného ustanovení nebylo dovolání stěžovatelky shledáno přípustným, když ani použití čl. II. bodu 12 jeho podání neumožňovalo.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2012

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu