Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 259/12

Ústavní soud rozhodl dne 8. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti V. S., zastoupené JUDr. Miroslavem Maškem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 3/319, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. dubna 2003 sp. zn. , rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. dubna 2003 sp. zn. , rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. dubna 2003 sp. zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. dubna 2003 sp. zn. , spojenou s návrhem na odložení jejich vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 24. 1. 2012 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadá všechna v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro údajné porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu d.

V odůvodnění podané ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že jí výše označené rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 nebyly nikdy doručeny; o jejich existenci se prý dozvěděla až "ve druhé polovině prosince roku 2011, resp. počátkem ledna roku 2012", kdy jí byla Exekutorským úřadem Praha 5, soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, se sídlem Evropská 663/132, Praha 6, doručena čtyři usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, jimiž byla na její majetek jako povinné nařízena exekuce k uspokojení pohledávek oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy. Exekučním titulem byly předmětné, podle názoru soudu, vykonatelné rozsudky.

Stěžovatelka podala proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 odvolání, o němž nebylo do dne podání ústavní stížnosti rozhodnuto a spolu s ústavní stížností navrhuje odložení vykonatelnosti předmětných rozhodnutí podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatelka v tom, "že se nemohla zúčastnit soudních jednání, vznášet svá procesní tvrzení, námitky o místní nepříslušnosti rozhodujícího soudu, navrhovat důkazy a podávat opravné prostředky", přičemž současně namítá, že jí ústavní stížností napadená rozhodnutí nebyla nikdy řádně doručena. Z tohoto důvodu nemohla tato rozhodnutí podle jejího názoru nabýt právní moci a nejsou proto vykonatelná.

Stěžovatelka připojila k ústavní stížnosti zcela nečitelné xerokopie napadených rozsudků, dvě kopie usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 8. 2011 č. j. -24 a usnesení téhož soudu ze dne 31. 8. 2011 č. j. -16 o nařízení exekuce na majetek stěžovatelky jako povinné a odvolání stěžovatelky proti těmto rozhodnutím. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že před podáním ústavní stížnosti "zvažovala podání žaloby pro zmatečnost, resp. žaloby na obnovu řízení, ... v daném případě, nikoliv vinou stěžovatelky, nejsou pro tento postup splněny zákonné podmínky".

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný i mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní soud je podle y (dále jen "") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ].

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavním pořádkem zaručených základních práv či svobod, je její subsidiarita vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv. Subsidiarita ústavní stížnosti se odráží v požadavku na vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti ( ). Vedle toho má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (y), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. V konkrétní a praktické podobě se tak realizuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci. Pokud právní předpis stanoví, že v určité procesní situaci je příslušný k rozhodování o právech jednotlivce konkrétní orgán veřejné moci, bylo by zásahem do jeho pravomoci a porušením principu dělby moci, pokud by Ústavní soud o těchto právech rozhodoval bez toho, že by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci.

V projednávané věci podala navrhovatelka odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 8. 2011 č. j. - 24 a proti usnesení téhož soudu ze dne 31. 8. 2011 č. j. -16, jimiž byla nařízena exekuce na majetek stěžovatelky jako povinné k uspokojení pohledávek oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy podle vykonatelných rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. 4. 2003 sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. . Protože odvolací soud se v rámci podaného řádného opravného prostředku bude zabývat odvolacími důvody stěžovatelky, které směřují proti vykonatelnosti exekučních titulů (viz ustanovení ), je jejich zkoumání Ústavním soudem z tohoto hlediska nepřípustné, neboť by tak Ústavní soud zasahoval do pravomoci odvolacího soudu.

Za této procesní situace nelze dospět k závěru o vyčerpání procesních prostředků, které stěžovatelce k ochraně jejího práva právní řád České republiky poskytuje před podáním ústavní stížnosti. V odvolacím řízení (v němž se uplatňuje zásada tzv. úplné apelace) stěžovatelka bude mít možnost procesně argumentovat, tj. předložit důkazy prokazující její tvrzení o neexistenci zákonných předpokladů pro nařízení exekuce.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti neuvádí žádné skutečnosti, které by svědčily v projednávané věci pro postup Ústavního soudu podle ustanovení , písm. b) . Návrh podaný podle ustanovení takovou skutečností není.

Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle , jako nepřípustný návrh.

Odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost předznamenává i osud návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle ustanovení , který musí být jako návrh závislý rovněž odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. února 2012

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj