Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 9/12

Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky M. K., zastoupené Mgr. Hanou Ševčíkovou, advokátkou se sídlem Majakovského 1517/10, Jihlava, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 18. října 2011 č. j. -49, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označený rozsudek obecného soudu a tvrdila, že jím bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v , d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu k této úmluvě.

Mělo se tak stát tím, že Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, vyhodnotil jako neplatné elektronicky (e-mailovou zprávou) učiněné odstoupení od smlouvy, jež nebylo podepsáno elektronickým podpisem. Oproti tomu stěžovatelka vyjádřila ve svém návrhu přesvědčení, že z dikce ustanovení lze dovodit toliko možnost, aby byl právní úkon podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů, nikoliv ovšem nutnost. Na podporu tohoto názoru argumentovala odlišně koncipovanou dikcí , , jakož i názory vyjádřenými v odborné literatuře (Čermák K.: Elektronický podpis - pohled soukromoprávní, Bulletin advokacie č. 11/2002, s. 64; Hulva T.: Vady právních úkonů v soukromoprávních vztazích a jejich důsledky, Wolters Kluwer, 2011, s. 157). Výklad odvolacího soudu stěžovatelka považuje za nepřiměřeně restriktivní a stojící takto v rozporu s účelem daného ustanovení, umožňujícím i běžnému spotřebiteli činit právní úkony elektronickou cestou. Pro tyto důvody stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud napadený rozsudek nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí. Z těchto důvodů není ani povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další). S ohledem na to, že Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, interpretoval v souvislosti se speciální právní úpravou obsaženou v zákoně č. , o elektronickém předpisu, ve znění pozdějších předpisů, tomu tak ovšem dle názoru Ústavního soudu není. Přiklonil-li se odvolací soud k závěru, který stěžovatelka kritizuje, nutno říci, že jím učiněná interpretace, jíž nejsou protiargumenty navrhovatelky způsobilé zvrátit, nevykračuje z rámce v dané záležitosti aplikovaného relevantního práva. Je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (nález

sp. zn.

).

Proto Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2012

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu