Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
72774.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 3483/11
Ústavní soud rozhodl dne 24. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele L. M., zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem Zlín, Růžová 307, o ústavní stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 28. července 2011 č. j. 60 Co 202/2011 -276 a Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. února 2011 č. j. 40 C 93/2008 -232, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných usnesení, jimiž nebylo vyhověno jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Uvedl, že mu postupem soudů byla odepřena spravedlnost, a tak došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva na právní pomoc, zakotveného v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d a do práva na spravedlivý proces. Vyslovil přesvědčení, že dostatečně prokázal důvodnost opatření ve smyslu § 138 odst. 1 občanského soudního řádu , tedy že jeho osobní a majetkové poměry jsou natolik závažné, aby v zájmu zachování práva na spravedlivý proces a zákazu odmítnutí spravedlnosti umožnily jejich přiznání.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a) , § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. 2. 2011 č. j. 40 C 93/2008 -232, jímž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a s poukazem na znění § 138 odst. 1 a § 30 odst. 1 , 2 občanského soudního řádu , na skutková zjištění soudu I. stupně, z nichž tento soud učinil správné právní závěry o neopodstatněnosti žádosti žalobce (nyní stěžovatele) o přiznání osvobození od soudních poplatků spolu s ustanovením mu zástupce pro dovolací řízení a důvodně je dle § 219 občanského soudního řádu potvrdil. Na odůvodnění rozhodnutí soudu II. stupně lze v dalším dokázat. Je třeba dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 83 Ústav y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v § 132 občanského soudního řádu . Jestliže se obecné soudy při hodnocení provedených důkazů (i pro zkoumání podmínek, na základě nichž předseda senátu může účastníkovi zcela nebo zčásti přiznat osvobození od soudních poplatků) nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, do pravomoci Ústavního soudu nespadá "hodnotit" hodnocení učiněná obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci
sp. zn. III. ÚS 23/93
,
a násl.).
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2012
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu Ústavního soudu