Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3671/11

Ústavní soud rozhodl dne 12. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti navrhovatele R. J., zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2010 č. j. -26 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2011 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považuje za rozhodnutí porušující a d. Uvedl, že obecné soudy v rámci rozhodování o zaplacení 10 120,- Kč s příslušenstvím použily extenzivní výklad zákona v jeho neprospěch. V daném případě se jednalo o spor o dlužný televizní poplatek. Navrhovatel tvrdil, že obecné soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces, neboť předmětný televizní přijímač, z něhož navrhovatel nezaplatil televizní poplatek, nebyl používán a nebyl funkční, což bylo během řízení doloženo výpověďmi a doklady.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "].

Z obsahu návrhu a stížností napadených rozhodnutí zásah do práva, kterého se navrhovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně byl navrhovatel zavázán zaplatit žalobci částku 10 120,- Kč s příslušenstvím jako dlužný televizní poplatek. Proti tomuto rozsudku podal navrhovatel odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným rozsudkem. Vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal žádné skutečnosti či důvody, které by navrhovatele osvobozovaly od jeho povinnosti k úhradě televizních poplatků, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Ústavní soud zjistil, že obecné soudy obou stupňů správně zjistily skutkový stav věci a vyvodily z něho, podle zásady volného hodnocení důkazů, právní závěry, které náležitě a přesvědčivě odůvodnily. Ty jsou nejen v souladu s obecným právem, ale i plně ústavně konformní. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění rozsudků obecných soudů obou stupňů, neboť je nadbytečné z jejich závěrů cokoli zde opakovat. Ústavní soud neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny, a pokud soudy rozhodly způsobem, s nímž se navrhovatel neztotožňuje, nezakládá to samo o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti.

Pro výše uvedené byl návrh navrhovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu