Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2585/11

Ústavní soud rozhodl dne 20. prosince 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MAŠA – VACEK, s. r. o., se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 3, IČ 25564617, zastoupené Mgr. Petrem Langem, advokátem v Brně, Jakubská 121/1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011 č. j. -232, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2009 č. j. -215 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2008 č. j. -137, o vyloučení soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění

Dne 11. 11. 2011 bylo Ústavnímu soudu ve shora uvedené věci doručeno podání označené jako námitka podjatosti, v němž stěžovatelka prohlásila, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu. Důvodem mělo být, že tito soudci rozhodovali ve věci ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

, přičemž uvedenou ústavní stížnost odmítli. Totožnost obsahu pozadí těchto dvou právních záležitostí a blízkost dotčených subjektů spolu s odůvodněním zmíněného rozhodnutí, jímž údajně bylo zabráněno odkrýt trestnou činnost policistů, dle názoru stěžovatelky představují takový poměr jmenovaných soudců k věci, že lze pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Soudkyně Vlasta Formánková uvedla, že se ve věci necítí být podjatá, že nezná důvod, pro který by nemohla být považována za nestrannou, a že nemá vztah k účastníkům řízení, zástupcům ani projednávané věci; stran důvodů námitky podjatosti poukázala na ustanovení a ).

Soudkyně Michaela Židlická sdělila, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, a proto že se podjatá necítí, a že dle jejího názoru předchozí rozhodovací činnost nemůže mít v daném případě dopad na její nestrannost či nezávislost.

Soudce Miloslav Výborný uvedl, že se podjatý necítí, neboť nemá žádný vztah k účastníkům, vedlejším účastníkům ani k právnímu zástupci stěžovatelky, pro který by sám měl pochybnost o nepodjatosti.

Jak patrno z výše uvedeného, stěžovatelka svou námitku podjatosti staví pouze na okolnostech spočívajících v činnosti jmenovaných soudců, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví; takovéto okolnosti však vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz a contrario, srov. také ; k možným výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: , komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7).

S ohledem na to, že podmínky shora citovaných ustanovení naplněny nebyly, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2011

Jiří Mucha v. r.

předseda senátu Ústavního soudu