Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3511/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. prosince 2011 ve věci navrhovatele RIO Media, a. s., IČ 28216733, se sídlem Praha 9, Kovanecká 30/2124, zastoupeného JUDr. Věslavem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 5, o ústavní stížnosti proti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, kterým by výše označenému soudu bylo uloženo, aby nadále neporušoval ústavním pořádkem zaručená procesní práva a aby ke skutkovým zjištěním a důkazním návrhům, jež byly navrženy a doručeny do příslušného spisu žalobcem po 21. 1. 2011, nepřihlížel. Uvedl, že v předmětném řízení soud uložil dle v rámci koncentrace řízení doplnit podanou žalobu o náhradu škody a žalobce poučil tak, že "následkem nesplnění této výzvy bude to, že k těmto skutkovým tvrzením a důkazním návrhům nebude přihlíženo." Žalobce ve lhůtě na výzvu nereagoval, přesto soud prováděl důkazy, které jím byly navrženy až po uplynutí lhůty. V tomto postupu proto vidí protiústavnost a dle jeho přesvědčení popsaný stav nelze kvalifikovat jinak, než jako odepření spravedlnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne, je-li nepřípustný [, odst. 3, a , ve znění pozdějších předpisů].

K obsahu ústavní stížnosti a protokolu o jednání Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2010 sp. zn. nutno konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani jiných orgánů veřejné moci. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, odrážející se v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež jednotlivci poskytuje právní řád. Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci (usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

). Poněvadž řízení o žalobě, ve které se žalobce proti žalovaným, tj. i proti stěžovateli, domáhá částky 5.977.791,- Kč s přísl., není ukončeno ani před soudem I. stupně, ústavní stížnost napadající postup tohoto soudu je stížností nepřípustnou, neboť stěžovatel dosud nevyčerpal všechny prostředky, které poskytuje zákon k ochraně jeho tvrzených práv, tedy i odvolání a v jeho rámci návrh na přezkoumání rozhodnutí a tomu předcházejícího postupu soudu ( ).

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj