Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 942/10

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem Seifertova 9, Praha, proti výrokům II. a III usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2009 č. j. -199, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení , d (dále jen ), a y ČR a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení v rozsahu jeho výroků II. a III, kterými bylo změněno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. o náhradě nákladů řízení.

Vzhledem k tomu, že Ústavnímu soudu bylo z údajů elektronické evidence Nejvyššího soudu známo, že proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí vrchního soudu bylo žalobcem podáno dovolání, vyčkal s projednáním ústavní stížnosti do rozhodnutí Nejvyššího soudu, aby případným odmítnutím ústavní stížnosti stěžovatele (v řízení u obecných soudů žalovaného) a eventuálním následným odmítnutím dovolání podaného žalobcem nebyl stěžovateli znemožněn přístup k Ústavnímu soudu z důvodu uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti.

Dne 1. 11. 2011 bylo Ústavnímu soudu doručeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. , kterým byla zrušena usnesení vrchního soudu i jemu předcházející usnesení Krajského soudu v Ostravě a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že v novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

V této souvislosti Ústavní soud uvádí, že jeho úkolem jakožto orgánu ochrany ústavnosti je ve vztahu k obecným soudům přezkoumávat jejich rozhodnutí výhradně z hlediska kategorie ústavnosti, nikoli zákonnosti. Nezbytným předpokladem pro to, aby mohl Ústavní soud své ústavní poslání náležitě plnit, je ukončení přezkoumávaných řízení, prováděných jinými orgány veřejné moci. Mezi základní atributy ústavní stížnosti totiž náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení , dle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své judikatuře vychází ustáleně z názoru, že ústavní soudnictví se zásadně orientuje na přezkum věcí, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které jednotlivci poskytuje zákon.

Z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu je zřejmé, že ústavní stížností napadené výroky rozhodnutí vrchního soudu byly zrušeny a v předmětné věci bude dále vedeno řízení před Krajským soudem v Ostravě, přičemž bude znovu rozhodováno i o nákladech řízení. Stěžovateli tak zůstává zachována možnost v dalším řízení realizovat veškerá svá práva zakotvená v příslušných právních normách, a to i ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení a případně i možnost podat ústavní stížnost proti konečnému rozhodnutí ve věci, či jeho jednotlivých výrocích, pokud by podle názoru stěžovatele konečné rozhodnutí ve věci porušilo jeho základní ústavně zaručená práva.

Z těchto důvodů Ústavní soud návrh stěžovatele odmítl dle ustanovení , o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2011

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj